wz
 

Abecední přehled zajímavých míst a výtvorů
přírody a člověka v ČR

H
Hájek - klášter  Hanička - pohraniční pevnost  Harrachov  Hasištejn  Havlíčkova Borová  Havlíčkův Brod  Hazmburk  Hejnice  Helfenburk - Máchův kraj  Helfenburk - Pošumaví  Helfštýn  Hlinsko - Betlém  Hluboká nad Vltavou  Hluboké Mašůvky  Hluboš  Hluk  Hnanice  Hodonín  Hojná Voda  Holašovice  Holešov  Holštejn  Holubice  Homole  Horažďovice  Horní Blatná  Horní Planá  Hornopožárský les  Horšovský Týn  Hořice  Hořiněves  Hořovice  Hoslovice  Hostinné  Hostýn  Hostýn - křížová cesta  Houska - hrad  Hradčanské stěny  Hradec Králové - náměstí  Hradec Králové - Muzeum východních Čech  Hradec Králové - Pražský most  Hradec nad Moravicí  Hrádek u Nechanic  Hranice  Hranická propast  Hrbáčkovy tůně  Hromnické jezírko  Hronov  Hrubá Skála  Hruboskalsko  Hrubý Rohozec  Hrusice  Hudlice  Hukvaldy  Humpolec  Humprecht  Husa (Kokořínsko)  Husinec  Husova kazatelna
 

Hájek - klášter (mapa): Jedna z prvních loretánských kaplí v Čechách a mimořádné poutní místo leží západně od Prahy v katastru obce Červený Újezd, nedaleko Unhoště. Původní kaplička z roku 1623 byla v 17. století rozšířena na barokní františkánský klášter, v posledních letech rekonstruovaný.
 

Hanička (mapa): Pohraniční pevnost - dělostřelecká tvrz (video) - se ukrývá v zalesněném svahu nedaleko Rokytnice v Orlických horách. Byla vybudována v letech 1936-1938 jako součást Československého opevnění. Má šest z větší části podzemních vzájemně propojených objektů. Rozlehlost areálu a jeho vybavení umožňovalo obklíčené posádce bojovat až několik měsíců. Po roce 1968 byla Hanička na  čas zpřístupněna veřejnosti, později ji však zabralo ministerstvo vnitra a upravilo na moderně vybavený kryt. Dnes je tu muzeum s vojenskou tematikou.
 

Harrachov (mapa): Nejvýznamnější centrum západní části Krkonoš s významnou sklářskou tradicí sahající až do 17. století. V budově poblíž historické sklárny dnes sídlí muzeum. Unikátem je skleněný zvon v kapli sv. Alžběty. Zvon pochází z roku 1916, je vysoký 50 cm a váží 10 kilogramů. Vyhlášený je areál zimních sportů, jehož hlavní pýchou je mamutí skokanský lyžařský můstek. Na okraji města je hornické muzeum. Toulavá kamera Čt: Harrachov  Harrachovská sklárna a minipivovar  Hornické muzeum Harrachov.   Zpět
 

Hasištejn (mapa): Velká válcová věž, upravená na rozhlednu, dominuje hradu na ostrohu nad Prunéřovským potokem, jehož objekty jsou dnes již z větší části ve zříceninách. Hrad pochází z doby po roce 1300 a býval královským majetkem. Od roku 1418 patřil pánům z Lobkovic, kteří jej drželi až do konce 16. století. Nejslavnější z nich byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, který z hradu vytvořil kulturní centrum evropského významu. V areálu je restaurace. Zpět
 

Havlíčkova Borová (mapa): Zdaleka viditelnou dominantou městysu je kostel sv. Víta, stojící na kopci uprostřed hřbitova. Největším lákadlem je však rodný dům významného politika, novináře a básníka Karla Havlíčka, který si podle svého rodiště dal básnický pseudonym Borovský. Rodná obec se mu odměnila tím, že naopak přijala za své jeho příjmení. Dům, kde Havlíček spatřil světlo světa, má čp. 163. Dnes je v něm Havlíčkova pamětní síň, na průčelí pamětní deska s bustou od Ladislava Šalouna a před domem básníkův pomník z roku 1901. Zpět
 

Havlíčkův Brod (mapa): Většina významných památek města, které vzniklo jako osada při stříbrných dolech před rokem 1234, se soustřeďuje na Havlíčkově náměstí nebo v jeho bezprostředním okolí. Nejcennější stavbou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož součástí je mohutná hranolová věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 51 metrů. Zvon Vilém (viz také), který je tu zavěšen, pochází z počátku 14. století a patří vůbec k nejstarším u nás. Stará radnice má ve štítu kostlivce zvaného Brodská smrt. Kostra prý patří ponocnému Hnátovi, který zaspal, když v roce 1472 zaútočili jihlavští Němci. Pěkný je původně gotický Havlíčkův dům, dnes sídlo muzea. Prostor náměstí dotváří barokní morový sloup a kašna. Toulavá kamera Čt: Kraj Karla Havlíčka Borovského Zpět
 

Hazmburk (mapa): Zříceniny hradu Hazmburku s typickou dvojicí věží jsou mimořádnou dominantou. Hrad byl vystavěn asi kolem roku 1300 a pojmenován Klapý. Dnešní jméno mu dali podle svého rodového znamení - zajíce ve skoku - až ve 14. století Zajícové z Valdeka. V roce 1586 se poprvé uvádí jako pustý. Zůstaly z něj dvě brány, Černá a Bílá věž, části plášťové hradby a zbytky tří paláců. Zajímavá je i cisterna s nálevkovitým ústím vyzděným z kvádrů; viz také Ukrylo francouzské vojsko pod Hazmburkem poklad?  Zpět
                                                                                                                                                              

Hejnice (mapa): Jedno z našich nejvýznamnějších a také nejkrásnějších poutních míst leží na severním úbočí Jizerských hor v údolí říčky Smědé. Od roku 1729 tady na místě staršího kamenného kostelíka stojí honosný barokní kostel Navštívení Panny Marie, dílo význačného architekta Tomáše Haffeneckera. Podle záznamů františkánů sem v letech 1699-1725 ke zpovědi a za dřevěnou gotickou soškou Panny Marie (říká se jí také Sličná Matka nebo Černá madona) přišlo na 1 400 000 poutníků! Kromě sošky je největší zajímavostí Valdštejnský polní oltář s plastikami z konce 15. století. Toulavá kamera Čt: Hejnice. Zpět
 

Helfengurk - Máchův kraj (viz také, mapa): K největším v severních Čechách patřil hrad nedaleko Úštěku, založený v první polovině 14. století. Opuštěn byl na začátku třicetileté války a dál už jen chátral. Částečnou záchranu zaznamenalo 19. století, kdy v zajištěných zříceninách bylo zřízeno pohostinství. Pak se ale Helfenburk začal znovu rozpadat. Dnes o mohutný areál pečuje Občanské sdružení Hrádek. Typickou dominantou hradu je 12 metrů vysoká třípatrová věž, využívaná i jako rozhledna. V areálu se dochovalo i původní cimbuří a ochozy. Zpět
 

Helfenburk - Pošumaví (mapa): Zřícenina hradu ze 14. století poblíž Bavorova. Z hradu se dochovaly tři brány, třípatrové jádro s dvojicí paláců, dvě válcové věže, obvodové hradby s baštami, studna a zbytky hospodářských budov. Velká válcová věž slouží jako rozhledna - Šumavu (viz také) odtud máme jako na dlani. Zpět
 

Helfštýn (viz také, mapa): Nejrozsáhlejší moravský hrad na vysokém návrší nad Moravskou branou (mapa) založil nejspíš na konci 13. století loupeživý rytíř Friduš (Helfrid) z Linavy. Na konci 14. a začátkem 15. století byl hrad přebudován na gotickou pevnost. Hrad stále zesiloval svou obranu, nicméně v roce 1621 pevnost dobyli vzbouření Valaši. V roce 1710 se tu usadila loupežnická banda a v roce 1817 poničila areál dělostřelecká palba. Hrad byl ponechán svému osudu až do roku 1911, kdy byly zahájeny záchranné práce. Dnes čeká návštěvníky úžasný areál, dlouhý 187 a široký 152 metrů. V suterénu zříceniny renesančního paláce je expozice uměleckého kovářství. Každý rok se na hradě koná setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Zpět
 

Hlinsko - Betlém (mapa): Nejkrásnější památkou města je historická čtvrť Betlém (viz také) na břehu Chrudimky. Dochoval se tu soubor asi dvou desítek roubených přízemních domků z 18. až 20. století, chráněný jako památková rezervace lidové architektury. Betlém býval domovem řemeslníků - hlavně hrnčířů a tkalců. Expozice v interiérech přibližuje jejich práci a všední život. Ve městě je ještě stará rychta s roubeným patrem. Zpět
 

Hluboká nad Vltavou (mapa): Romantický zámek (viz také) na místě původního hradu, jehož dnešní podobu určila novogotická přestavba v 19. století, patří k nejnavštěvovanějším památkám v Čechách. Největší pozornost upoutává řezbářská výzdoba interiérů, Mramorový sál, Schwarzenberská zbrojnice a Alšova jihočeská galerie v prostorách bývalé jízdárny. Na zámek navazuje zahrada a rozsáhlý přírodní park. Zpět
 

Hluboké Mašůvky (mapa): Ne právě obvyklý poutní areál můžeme navštívit v obci Hluboké Mašůvky. Za prostým kostelem Navštívení Panny Marie z roku 1680, rozšířeným a doplněným o věž v roce 1949 (foto), za skalní průrvou potoka, je ve skále lurdská jeskyně se svatou studnou a nad ní ve svahu na stromech obrazy více než 50 mariánských poutních míst v Čechách, na Slovensku a v Rakousku. Na nejvyšším místě je Boží hrob a Kalvárie. Zpět
 

Hluboš (mapa): V roce 1546 byla původní tvrz přestavěna na zámek, který byl zničen v třicetileté válce. V roce 1735 vznikl zcela nový barokní zámek (viz také, fota na rajče.net), obklopený botanickou zahradou a arboretem. V letech 1920-1921 si objekt vybral jako letní sídlo T.G.Masaryk (později zvolil definitivně Lány), v roce 1925 zámek přešel do vlastnictví státu. Ve stejném roce získal zámek továrník Kolařík. Po roce 1990 byl zámek vrácen v restituci rodině Kolaříků a po rekonstrukci zpřístupněn. Od roku 2010 je však uzavřen a nabízen k prodeji. Zpět
 

Hluk (mapa): Jedna z našich nejhezčích tvrzí (viz také) stojí ve městě známém Dolňáckými slavnostmi, jejichž součástí je i jízda králů (viz také). Jinou zajímavou památkou je barokní kostel sv. Vavřince (1736-1741) stojící naproti tvrzi. Zpět
 

Hnanice (viz také, mapa): V pohraničním městečku stojí jeden z nejpozoruhodnějších jihomoravských kostelů, zasvěcený sv. Wolfgangu (viz také), pozdně gotická trojlodní stavba z let 1480-1510. Z neznámých důvodů nedošlo k výstavbě presbytáře (kněžiště), jehož funkci plní původní hnanický kostelík zvaný studniční kaple. Raritou jsou původní kostelní dveře pobité železnými pláty a pásy, opatřené masivními zámky a letopočtem 1496. Zpět
 
Hodonín (mapa): Bývalý hrad mezi rameny Moravy, přeměněný na zámek, "se ztratil" ve zdivu pozdější tabákové továrny, a tak nejvýznamnějšími pamětihodnostmi se staly kostel sv. Vavřince, radnice z let 1902-1904 a hlavně barokní zámeček, v němž sídlí muzeum nejvýznamnějšího hodonínského rodáka T.G.Masaryka. Unikátem je i Muzeum naftového dobývání a geologie, jediné svého druhu v Česku. Od roku 1979 jsou v provozu lázně, využívající zdejší jodobromové prameny. Zpět
 
Hojná Voda (mapa): Nedaleko někdejších lázní (lázeňské domy jsou uváděny již v roce 1553) a příjemného letoviska Hojná Voda se prostírá stejnojmenná národní přírodní památka a jedno ze dvou nejstarších chráněných území v Čechách a ve střední Evropě, vyhlášené již v roce 1838. Jedná se o typický prales na jihovýchodním svahu Vysoké (1034m), ponechaný od 2. světové války samovolnému vývoji. Zpět
 
Holašovice (mapa): Vesnická památková rezervace na severovýchodním úpatí Blanského lesa (video Čt) byla pro své výjimečné hodnoty zařazena v roce 1998 do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na prostorné návsi (210x70 metrů) stojí více než 20 statků ve stylu selského baroka, většinou z 1. poloviny 19. století. Zachován zůstal středověký způsob jejich řazení. Nádherné jsou hlavně bohatě zdobené štíty. Toulavá kamera Čt: Holašovice. Zpět
 
Holešov (mapa): Městská památková zóna na historické Jantarové stezce, s parkem francouzského typu, který je protkaný vodními kanály ve tvaru Neptunova trojzubce. Raně barokní zámek byl vybudován po roce 1650 na místě staré tvrze jako výraz okázalosti majitelů rodu Rottalů. Tento velmi rozsáhlý a umělecky hodnotný komplex je od roku 2005 v majetku města. Další významnou památkou je kostel sv. Anny z let 1742-1747, obnovená kovárna, barokní kaple sv. Kříže. Někdejší židovskou obec připomíná Šachova synagoga a židovský hřbitov ze 16. století. V synagoze je stálá expozice dějin Židů na Moravě. Nejzajímavější místa spojuje místní značená stezka. Zpět
 
Holštejn (mapa): Jen kusy hradby nad příkopem a zbytky zdí dalších budov připomínají hrad Holštejn, vystavěný na izolované vápencové skále nad potokem Bílá voda ve 2. polovině 13. století a opuštěný počátkem 16. století. Pozornost upoutá jeskyně Hladomorna na úpatí hradní skály, která sloužila jako skutečná hladomorna hradu. Odsouzení sem byli shazováni komínem ústícím v hradním areálu. Zpět
 
Holubice (mapa): V obci stojí pozoruhodná svatyně rotunda Narození Panny Marie (virtuální prohlídka), pocházející z konce 12. století, která byla později rozšířena o gotickou hranolovou věž. Při rekonstrukci v roce 1955 byly v interiéru objeveny gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Zpět
 
Homole (mapa): Jedna ze čtyř částí obce Borovnice v okrese Rychnov nad Kněžnou, významné poutní místo s kostelem Panny Marie Bolestné. Je známé především neobvykle dlouhým kamenným schodištěm stoupajícím ke kostelu. Má 153 schodů a 16 odpočívadel. Počet schodů přesně odpovídá počtu modliteb Zdrávas Maria ve Velkém růženci se třemi Zdrávasy úvodními, počet odpočívadel pak Otčenášům. Schodiště zdobí sochy světců, andělů a vázy z roku 1767. Zpět
 
Horažďovice (mapa): Město proslavené v minulosti chovem perlorodek a známé i tím, že při jeho obléhání v roce 1307 zemřel český král Rudolf Habsburský na úplavici, hlavně však město z řadou půvabných památek ležící na řece Otavě. Osada na staré zemské stezce z Prahy do Bavorska byla králem Václavem II. v roce 1292 povýšena na město. Hlavní pamětihodností je renesanční a barokně rozšířený zámek, ve kterém je v současnosti muzeum a galerie. Severně od města na vrchu Stráž se nacházela zaniklá Loretánská kaple. Zpět
 
Horní Blatná (mapa): U vzniku tohoto královského horního města stálo dolování. Vzniklo roku 1532 při bohatých nalezištích cínu na Blatenském vrchu. Prvními osadníky byli horníci ze saského Schneebergu. Dochovaly se tu zděné, v patře hrázděné domy, v nejhezčím z nich je muzeum s expozicí těžby cínu. Na náměstí je barokní kostel sv. Vavřince z roku 1754. Mezi pamětihodnosti patří i Blatenský vodní příkop a Naučná stezka Vlčí jámy. Zpět
 
Horní Planá, historie (viz také,mapa): Město se rozkládá na levém břehu Vltavy u Lipenské přehrady. Ve městě stojí pěkný dům, chráněná památka lidové architektury, ve kterém se narodil syn tkalce a obchodníka s plátnem, Adalbert Stifter (1805-1868), slavný spisovatel a milovník Šumavy. V roce jeho úmrtí byla na jeho domku upevněna pamětní deska a v roce 1960 zpřístupněn spisovatelův památník. Cennou památkou města je kostel sv. Markéty. Horní Planá se stala atraktivnější z turistického hlediska poté, co byl zpřístupněn vojenský újezd Boletice a příhraniční prostory za Lipenskou přehradou. Z Horní Plané do Bližší Lhoty je v provozu přívoz. Zpět
 
Hornopožárský les (mapa): Rozlehlý lesní komplex nad pravým břehem Sázavy u Jílového u Prahy býval loveckým revírem Ferdinanda d´Este. Dnes je oblíbeným cílem výletů do starých bukových porostů a za tajemnými kopci Grybla a Kněží hora,  s mohutnými žulovými balvany, často s miskami na horní ploše, které údajně sloužily krvavým pohanským rituálům. Turisty také zaujme vyhlídková Panská skála, divoké Vlčí rokle, staré opuštěné lomy a lovecký zámeček Horní Požáry. Zpět
 
Horšovský Týn (mapa): Dominantou jednoho z nejkrásnějších českých měst je rozlehlý areál hradu a zámku (oficiální stránky, průvodce hradem a zámkem). Objektem prochází několik návštěvnických tras, mezi nimi expozice věnovaná exotické majitelce Mitsuko Coudenhove-Kalergi. Na hrad a zámek navazuje park s rybníčky, mostky a drobnými stavbami z 19. století. Asi 0,5 km od zámku stojí v parku válcová vyhlídková věž. Lipová alej ji spojuje s nejstarší českou Loretou, vybudovanou v roce 1584. Zpět
 
Hořice (mapa): Podkrkonošským Hořicím se říká "město kamenné krásy", což je dáno významnou sochařskou tradicí i množstvím zajímavých výtvarných děl. Již v roce 1884 zde byla založena Střední průmyslová škola keramická a sochařská. Mezi jejími žáky byli např. Břetislav Kafka a Jan Štursa. Sochy a pomníky jsou po celém městě. To nejzajímavější je ale na svahu vrchu Gothard. Od roku 1976 je zde Galerie plastik a Mezinárodní galerie moderního sochařství pod širým nebem. Ta vzniká v rámci tradičních sochařských sympozií v bývalém lomu. Zpět
 
Hořiněves (zámek, mapa): Hořiněvesský rodák Václav Hanka (1791-1861) se proslavil "objevením" Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Zručný padělatel, vedený jistě těmi nejlepšími úmysly, byl doma veleben. K prvnímu výročí jeho úmrtí byla za účasti 15 000 lidí na jeho rodný dům zasazena pamětní deska. Hankovo rodné stavení, bývalá zájezdní hospoda, roubený dům z druhé poloviny 18. století je i mimořádně pěknou památkou lidové architektury. Pozoruhodná je hlavně světnice o rozměrech 9x7,5 metru.  Česká televize: Václav Hanka. Zpět
 
Hořovice (mapa): Pro půvabnou polohu historické části města nazval Jan Neruda Hořovice "český Betlém". Nejvýznamnější hořovickou památkou je tzv. Nový zámek s cennými bránami s tepanými mřížemi a sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Lipová alej, pokračující v ose budovy, je zakončena Sluneční bránou - mříž má podobu paprskovitě kovaného slunce. Zpět
 
Hoslovice (mapa): Na Hoslovickém potoce se dochoval unikátní pozdně středověký vodní mlýn z 2. poloviny 16. století (historie vodního mlýna). Dům s mlýnicí má zděné kamenné přízemí, obytná část, šalanda a patrové komory jsou roubené s pavlačí, střecha má doškovou krytinu. Budova chlévů je s obytným domem spojena bránou. Za mlýnem je z části roubená stodola. K areálu patří i malý rybník s náhonem. Mlýn s dochovaným původním zařízením byl v provozu do 80. let 20. století, od roku 2005 je majetkem Jihočeského kraje. Je obnoven a znovu uveden do provozu jako skanzen a je přístupný veřejnosti. Zpět
 
Hostinné (kulturní památky, mapa): Podkrkonošské město má nádherné náměstí se slavnou dvojicí obrů. Obří postavy (Rolandi) trůní na průčelí pozdně gotické a renesanční radnice. Dalším místním unikátem je Galerie antického umění - v bývalém františkánském klášterním kostele sv. Františka Serafinského je soubor odlitků plastik antického umění od 7. století před naším letopočtem do 2. století. Mnohé připomínají třeba již nenávratně ztracené nebo poničené originály. Pro Hostinné je typickým průmyslovým odvětvím výroba papíru - ostatně na papírnu zvanou Labský mlýn byl v roce 1835 přestavěn i někdejší, do té doby neudržovaný, zámek. Zpět
 
Hostýn (mapa): Nápadná, bájemi opředená hora (735 m) je nejvýznamnější dominantou Hostýnských vrchů, cíl tradičních poutí (viz také) a po Velehradě druhým nejdůležitějším poutním místem na Moravě. Do Prahy byl odtud odvezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo. Dodnes jsou zde vidět stopy pravěkého hradiště, později využívaného i Kelty (viz také) a Slovany (viz také). V letech 1721-1748 zde byl postaven barokní poutní chrám Panny Marie, k němuž v 19. století přibyl klášter, kaple sv. Jana Sarkandera a hotel pro poutníky. Celkem 250 schodů vede od chrámu k Vodní kapli (viz také). Na hlavním oltáři chrámu je socha hostýnské Madony s Ježíškem a výjevem poražení Tatarů v roce 1241. Zajímavostí je mozaikový obraz Panny Marie z roku 1912 nad hlavním vstupem do chrámu, který se skládá z 250 000 kamínků. Zpět
 
Hostýn - křížová cesta (viz také video): Dvě křížové cesty vedou k chrámu na vrcholu Hostýna. Starší byla budována od konce 19. století do roku 1902, nová z režných kamenných kvádrů začala vznikat v roce 1912 a dokončena byla až po první světové válce v roce 1933. Jejími autory jsou Dušan Jurkovič a Jano Köhler, kteří ve svém díle využili lidových motivů. Stěny kapliček této křížové cesty pokrývají nádherné keramické mozaiky pašijových scén. Nedaleko křížové cesty byla v roce 1897 vybudována k jubileu (50 let) panování císaře Františka Josefa I. masivní 15 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou terasou (viz také). Císař prý na kopec sám i vyšel. K rozhledně patří i kaple. Zcela novodobou dominantou je 32 m vysoká větrná elektrárna o rozpětí vrtule 27m. Do provozu byla uvedena v roce 1994. Zpět
 
Houska-hrad (mapa): Podle pověsti z kaple gotického hradu Houska vede cesta přímo do pekla, podle jiných verzí se odtud můžeme dostat do světa "nelidí" nebo nekonečně dlouhou chodbou až do Tibetu. Záhady provokují zvědavost, však také Karel Hynek Mácha se při svém nočním putování na Housku zmiňuje o jakémsi přenesení v časoprostoru. Hrad ze 13. století, později upravený na zámek, je přístupný a tak si návštěvníci mohou sami o některých záhadách popřemýšlet přímo na místě. Za druhé světové války tady sídlil oblastní štáb SS a v okolních skalách byly vybudovány četné pozorovatelny. Toulavá kamera Čt: Hrad Houska I.  Hrad Houska II.  Zpět
 
Hradčanské stěny (mapa): Labyrint pískovcových skal býval před léty součástí nepřístupného vojenského újezdu, dnes vedou tajemnými roklemi značené turistické cesty. Je možné se zde seznámit se zajímavými útvary (Psí kostel, Skalní brána) a vystoupat za pěknými výhledy. Turisty láká i soustava Hradčanských rybníků. Zpět
 
Hradec Králové - náměstí (mapa): Velké náměstí je centrem historické části východočeské metropole, jejíž soubor pamětihodností je chráněn jako městská památková rezervace. Ústřední dominantou je katedrála sv. Ducha ze 14. století s dvojicí 40 metrů vysokých věží, poblíž stojí 70 metrů vysoká Bílá věž, výstavná je biskupská rezidence. Zpět
 
Hradec Králové - Muzeum východních Čech (viz také): Vysokého ocenění se dostává především objektu Muzea východních Čech, postavenému v letech 1909-1912 podle projektu Jana Kotěry. Tato vynikající architektura je dnes chráněnou národní kulturní památkou. Pozornost budí především budova radnice, Klicperovo divadlo, evangelický kostel. Zajímavou stavbou je rovněž Tyršův most. Zpět
 
Hradec Králové - Pražský most: V roce 1910 byl podle návrhu Jana Kotěry postaven (a v roce 1912 vyzdoben) na místo staršího mostu z roku 1768 nový Pražský most. Právě výzdoba se stala unikátem - vznikly tu drobné kiosky, stožáry a oblouky se dvěma mísami na způsob řeckých ohňů na parapetu. Dalším zajímavým technickým dílem je Labská elektrárna z let 1909-1914 na Eliščině nábřeží - součástí areálu je segmentový jez Hučák z let 1911-1912. Toulavá kamera Čt: Elektrárna Hučák.  Zpět
 

Hradec nad Moravicí (mapa): Přímo pohádkový areál, připomínající hrady staroněmecké gotiky, se prostírá nad soutokem potoka Hradečná a řeky Moravice. Na místě původního hradiště jej postavil Přemysl Otakar II. ve 2. polovině 13. století. Na konci 16. století Pruskovští z Pruskova přeměnili hrad na renesanční šlechtické sídlo. Za třicetileté války Hradec ovládli vojáci, v roce 1626 tady zřejmě byla penězokazecká dílna. Po odeznění válečných nepokojů byl areál nadále rozšiřován, Hradec se stal střediskem evropské hudební kultury - pobývali tady Ludwig van Beethoven, Niccolo Paganini, Ferenc Liszt. V roce 1796 zde začal vznikat zámecký park, rozlohou 130 hektarů jeden z největších v ČR. Zpět
 

Hrádek u Nechanic (mapa): Romantický hrádek byl vybudován pro hraběte Františka Arnošta Harracha. Objekt postavil vídeňský architekt Karl Fischer v letech 1839-1854. Zajímavý je interiér - zařízení salonů pochází z řady evropských míst. Přístupná expozice ukazuje bydlení šlechty v původním historickém zařízení. Zpět
 

Hranice (mapa): Při řece Bečvě leží zajímavé město s dochovanou částí původních hradeb a nádhernou dominantou zámku, který po rekonstrukci v letech 1997-1999 patří k nejhezčím moravským stavbám pozdní renesance. Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl v 16. století přestavbou původní tvrze a hradu. V hlavní věži, vysoké 64,7 m, se dochoval pozdně gotický prevét (česky výsernice). Impozantní je kostel Stětí sv. Jana Křtitele z 18. století. Ve městě je možné také navštívit muzeum a galerii. Zpět
 

Hranická propast (mapa): Nejhlubší propast (viz také) u nás, ležící ve vápencovém Hranickém krasu, na pravém břehu řeky Bečvy, v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic. Je jedním z nejpozoruhodnějších vápencových jevů ve střední Evropě, dodnes obestřená záhadou. Nikomu se ji dosud nepodařilo přesně změřit. Nadzemní část je hluboká 69,5 metrů, otázka je, kde až může být dno jezírka. Hlubinná sonda zatím pronikla do 373 metrů, což i se suchou částí činí 442,5 metru. Zpět
 

Hrbáčkovy tůně (mapa): Romantický komplex slepých ramen a tůní při pravém břehu Labe mezi Lysou nad Labem a Káraným, chráněný jako přírodní rezervace, je ojedinělou přírodní oázou uprostřed zemědělsky využívané krajiny. Břehy lemují rákosiny, na hladině vykvétá stulík žlutý a růžový šmel okoličnatý, hnízdí tu řada vodních ptáků. Zpět
 

Hromnické jezírko, viz také (mapa): Načervenalá barva hladiny jezírka působí na první pohled nezvykle, v jezírku je zředěná kyselina sírová a tak je voda bez života. Unikátní lokalita provokuje lidskou zvědavost. Najdeme je na území, kde od 16. století dobývali havíři břidlici s mimořádně vysokým podílem kamenců a získávali z ní dalšími postupy dýmavou kyselinu sýrovou - vitriol. Podzemní těžbu nahradil v letech 1828-1898 povrchový lom. Zůstala po něm hluboká zaplavená jáma s porostlými srázy až 60 metrů nad hladinou jezírka. Zaplavená těžební jáma i okolní haldy jsou dnes chráněnou přírodní památkou a unikátem, který v podobném rozsahu v Čechách nenajdeme; viz také Voda červeného jezírka má léčivé účinky; Hromnické červené jezírko na Plzeňsku je přírodní památka i světový unikát. Zpět
 

Hronov (mapa): Roubená chalupa vedle silnice kousek od náměstí v Hronově je nejen hezkým dokladem lidové architektury, ale především rodným místem spisovatele Aloise Jiráska. Nedaleko odtud je další soubor památek, hlavně kostel Všech Svatých s hranolovou zvonicí. Zpět
 

Hrubá Skála (mapa): Na pohádkový zámek, vybudovaný v 16. století na místě původního gotického hradu, je nejhezčí pohled z odbočky ze Zlaté stezky Českého ráje, z Mariánské vyhlídky. Právě odtud se otevírá nádherné panoráma Hrubé Skály, Trosek, Kozákova a nejbližších pískovcových věží. Renesanční šlechtické sídlo dnes slouží jako ubytovací zařízení. Běžně přístupné je nádvoří a věž s vyhlídkou. Před zámkem stojí kostel sv. Josefa. z roku 1812. Zpět
 

Hruboskalsko, viz také (mapa): Jedno z našich nejkrásnějších skalních měst, oblíbené turisty i horolezci. V lázních Sedmihorky, stulených pod pískovcovými věžemi, poprvé okouzlení hosté v 70. letech 19. století použili pro tuto nádhernou oblast výraz Český ráj. Dnes tudy putují turisté po Zlaté stezce Českého ráje, z mnoha vyhlídek obdivují nejznámější skalní útvary - Kapelníka (video), Maják, Dračí skály či Zámeckou rokli. Toulavá kamera Čt: Hruboskalsko. Zpět
 

Hrubý Rohozec, viz také (mapa): Zajímavý zámek na místě původního hradu na okraji Turnova vznikl v 16. století. V interiéru je sbírka historického nábytku, nádobí, zbraní a rodinných portrétů. Toulavá kamera Čt: Zámek Hrubý Rohozec 1 2 3. Zpět
 

Hrusice, viz také (mapa): Kdo by neznal kostelík v Hrusicích, typický doplněk mnoha obrazů a obrázků hrusického rodáka Josefa Lady? Stojí na nejvyšším místě vsi, což z něj činí nepřehlédnutelnou dominantu této části posázavské krajiny. Kostel, zasvěcený sv. Václavu, je cenná románská architektura z poloviny 13. století, s barokní úpravou ze 17. století. Toulavá kamera Čt: Památník Josefa Lady, Ladův kraj; viz také Život a dílo Josefa Lady v datech; Josef Lada-životopis. Zpět
 

Hudlice (mapa): Vynikající jazykovědec, historik, básník, publicista a literární buditel Josef Jungmann se narodil v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko v obci Hudlice. Jeho rodná chalupa je dnes nejen památníkem se stálou expozicí (viz také), ale i obdivovanou stavbou lidové architektury. Roubenka čp. 43 z roku 1718 patří k nejhezčím usedlostem u nás. Toulavá kamera Čt: Hudlice. Česká televize: Josef Jungmann. Zpět
 

Hukvaldy, viz také (mapa): Zřícenina jednoho z nejmohutnějších moravských hradů se tyčí nad obcí Hukvaldy (viz také) na úpatí Beskyd. Hrad byl založen někdy kolem poloviny 13. století. Po přestavbách na konci 15. a v 16. století měl šest bran s padacími mosty přes příkopy. Hrad nebyl nikdy zdolán vojenskou silou, zničil ho až požár v roce 1762. Po roce 1945 byly podniknuty kroky na záchranu areálu. Dnes tu vidíme rozlehlé zbytky vnějšího opevnění, bran, renesančního paláce a kulaté věže. Nádhernou dochovanou částí je hradní kaple sv. Ondřeje, využívaná občas ke koncertům. Od roku 1993 je zpřístupněna vyhlídka z hradního paláce. Hukvaldy jsou také dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Slavnému rodákovi je věnována stálá expozice v obci. Součástí obce je přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy. Zpět
 

Humpolec, viz také (mapa): "Hliník se odstěhoval do Humpolce". Slavná věta z filmu Marečku, podejte mi pero má své pokračování. Po hliníkové destičce, umístěné na obelisku v městském parku, vzniklo i recesistické muzeum HLINÍKárium. Město má ovšem i řadu starších památek, především kostel sv. Mikuláše ze 13. století, přestavěný ve stylu barokní gotiky zřejmě Janem Blažejem Santinim, viz také, hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého, vybudovaný v roce 1869, a evangelický kostel, postavený v letech 1861-1862. Ve zdejším muzeu je expozice slavného rodáka, antropologa dr. Aleše Hrdličky. Toulavá kamera Čt: Humpolec; Muzeum dr. Aleše Hrdličky. Zpět
 

Humprecht (CHKO Český ráj, mapa): Původně lovecký zámeček (viz také) si nechal vybudovat významný šlechtic doby pobělohorské Humprecht Jan Černín z Chudenic jako dárek manželce Dianě Marii z Gazolda jako připomínku letohrádků v její vlasti. V roce dokončení (1674) se ale manželé rozvedli, a tak sem Jan Humprecht jezdil jen se svými dvěma syny. V 16 metrů vysoké hodovní síni se dnes pořádají koncerty. Zpět
 

Husa (Kokořínsko), viz také (mapa): Podobnost s husou, sklánějící hlavu, dala jméno podivuhodnému skalnímu útvaru v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Tvar skalky je způsoben železitými inkrustacemi v pískovcovém bloku. Toulavá kamera Čt: Kokořínsko. Zpět
 

Husinec (mapa): Pošumavské městečko je známé jako rodiště jednoho z největších Čechů - Mistra Jana Husa. V obci se dochoval jeho rodný dům (čp. 36)  (viz také), v němž je Husův památník. Velkého myslitele a náboženského reformátora připomíná také socha od Karla Lidického z roku 1958 na náměstí. Toulavá kamera Čt: Husinec. Zpět
 

Husova kazatelna (mapa): Plochý, z části zalesněný hřbet nad Žemličkovou Lhotou na Sedlčansku pokrývá řada žulových balvanů, vzniklých zvětráváním hornin. Hlavní pozornost přitahuje Husova kazatelna, asi 4m dlouhý, téměř 3m široký a 2,7 m vysoký viklan, jen malou ploškou spočívající na podkladu. Na horní ploše je skalní mísa o rozměrech 100x90 cm, hluboká 70 cm. Podle pověsti připomíná název mohutného viklanu návštěvu Jana Husa, který právě na tomto kameni stál při svém kázání cestou na Kozí Hrádek. Tato oblast je známá jako "kraj kamenů".
Zpět

 

Zdroj: Publikace 1000 divů Česka + webové stránky popisující konkrétní místa, stavby, historické osobnosti a události, výtvory přírody a zajímavosti.  Poznámka: U odkazů na videa uložená na serverech YouTube se předpokládá, že uživatelé vkládající videa na tyto servery musí mít náležitě ošetřena autorská práva tak, aby veškerý vkládaný obsah byl s autorskými právy v souladu. Zároveň omluvte, pokud někteří uživatelé autorská práva porušili a jimi vložená videa na YouTube byla smazána.