wz
 

Abecední přehled zajímavých míst a výtvorů
přírody a člověka v ČR

P
Pálavské (Novomlýnské) nádrže  Páleč  Panenský Týnec  Panská skála  Pardubice  Partutovice Paseky nad Jizerou  Pastviny (Vejdova lípa)  Pecka (hrad)  Pekárna (Jeskyně)  Peklo (Česká Lípa)  Peklo (Orlické hory)  Pelhřimov  Pernštejn  Peruc  Petrov - Plže  Písecké hory  Písečný přesyp u Píst  Písečný přesyp u Vlkova  Písek - kamenný most  Písek - Kostel Narození Panny Marie  Písek - Prácheňské muzeum  Plakánek  Plasy  Plešivec  Plešné jezero  Ploskovice  Podolsko  Podtrosecká údolí  Pohansko  Pokličky  Porta Bohemica  Poříčí nad Sázavou  Posázavský pacifik  Potštátské skalní město  Potštejn  Pouzdřanská step  Praděd  Prachatice  Prachovské skály 
 

Pálavské (Novomlýnské) nádrže (mapa): Soustava tří Novomlýnských nádrží na Dyji pod Pavlovskými vrchy, nazývaných i Pálavská jezera, je s celkovou rozlohou 3227 ha největší vodní plochou na Moravě. Byla vybudována postupně v letech 1975-1988. Stavba byla předmětem protestů mnohých ekologů a ochránců přírody. Voda tady totiž zaplavila rozlehlé plochy lužních lesů, luk a mokřadů. Především Věstonická neboli Střední nádrž se však záhy stala významnou ornitologickou lokalitou, hnízdištěm a shromaždištěm vodního ptactva evropského významu. Další dvě nádrže - Mušovská neboli Horní a Novomlýnská neboli Dolní - se stávají stále více vyhledávanou rekreační oblastí.
 

Páleč (mapa): Kostel Narození Panny Marie (viz také) v obci severně od Slaného patří k jedné z mála gotických cihlových svatyní v Čechách. Kostel byl postaven v letech 1333-1338. Z nejstaršího období se dochoval gotický portál na jižní straně lodi, gotická žebrová klenba v presbytáři a okna s lomenými oblouky a kružbami. Zpět
 

Panenský Týnec (mapa): Bývalý klášter klarisek ve měsečku při silnici z Prahy do Loun patří k netajemnějším místům v Čechách. Klášter vznikl v době kolem roku 1280, za husitských válek byl rozbořen a v 16. století obnoven. V letech 1382-1410 probíhala stavba kostela s nejvyšší pravděpodobností za účasti huti Petra Parléře. Dílo však zůstalo navěky nedokončeno, z plánovaného trojlodí vidíme jen bohatě členěný portál a presbytář. Zajímavý a tajemný je i menhir Kamenný Pastýř. Toulavá kamera Čt: Panenský Týnec 1; 2; Zpět
 

Panská skála (mapa): Princezna Krasomila a král Miroslav se tisknou ke skále, za nimi se objevují pronásledovatelé - to byla sekvence z pohádkového filmu Pyšná princezna, v níž si zahrála i Panská skála. Tato skvostná ukázka sloupcového rozpadu čediče je již od roku 1895 chráněná jako nejstarší geologická rezervace v Čechách. Zpět
 

Pardubice (mapa): Z původní tvrze a vodního hradu vznikl zámek, nejvýznamnější pardubická památka, jejíž dnešní podoba je dána pernštejnskými renesančními přestavbami na konci 15.a začátku 16.století. Ve 20.letech 18.století upravil zámek ve vrcholném baroku František Maxmilián Kaňka. Mohutný hliněný val s hradbou na úpatí a širokým příkopem, který bylo možné naplnit vodou - to vše vytvářelo úžasný fortifikační systém, jeden z nejpozoruhodnějších u nás vůbec. Dnes je zámek ozdobený sgrafity a dalšími zajímavými prvky sídlem muzea. Toulavá kamera Čt: Zámek Pernštejnů. Zpět
 

Partutovice (mapa): Ve vsi Partutovice v Oderských vrších (viz také: 1 2) stálo zřejmě v minulosti několik větrných mlýnů. Do dnešních dnů se dochoval jediný (viz také), zato patří k nejhezčím památkám tohoto druhu u nás vůbec. Dřevěný mlýn beraního (též sloupového či německého) typu byl postaven v roce 1837, opravován byl ještě v letech 1953-1955. Mlýn je čtyřboký, na prostředním nosném sloupu se podle potřeby otáčí celá konstrukce. Zachovaly se lopaty, převody i mlýnské složení. Zpět
 

Paseky nad Jizerou(mapa: Horská víska s krásnými roubenými horskými chalupami. V budově fary je umístěno muzeum, kde jsou shromážděny ukázky tkaní na stavech, zpracování lnu a soustružení dřeva. Velmi zajímavá je část expozice věnovaná umění místních houslařů, především učitelského pomocníka a písmáka Věnceslava Metelky (1807 - 1867). Expozice podává obraz životních osudů horalů 19. století a připomíná spisovatele K.V.Raise (viz také), který život v Pasekách zobrazil v románu Zapadlí vlastenci; viz také Památník zapadlých vlastenců (viz také). Za pozornost stojí také Krkonošské roubenky a budní hospodářství v Krkonoších. Toulavá kamera Čt: Paseky nad Jizerou. Zpět
 

Pastviny-Vejdova lípa (mapa): U bývalé hájovny na kopci nad mostem Pastvinské přehrady (viz také), nedaleko Klášterce nad Orlicí, roste památná Vejdova lípa, vzniklá srůstem tří jedinců. Je vysoká 25 metrů, stará 600-800 let, s obvodem kmene 1259 cm. Jde o nejmohutnější strom ve východních Čechách a obvodem dokonce největší v ČR. V kmeni je neobvykle velká dutina, dnes opatřená dveřmi a stříškou, dříve používaná jako kůlna na nářadí. Zpět
 

Pecka, viz také (mapa): Usazený v příjemně zvlněné podkrkonošské krajině patří hrad Pecka (virtuální prohlídka + fotogalerie) k nejhezčím v Čechách a díky svému nejslavnějšímu majiteli Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic (1564-1621) i k nejzajímavějším (viz prohlídkové okruhy + zajímavosti a videogalerie). Typický renesanční šlechtic všestranných kulturních a uměleckých zájmů (znal několik cizích jazyků, vynikal v hudbě jako skladatel  i interpret, v literatuře i malování), vytvořil na Pecce rozsáhlou knihovnu a mimo jiné také dokončil dvoupatrový Harantovský palác (virtuální prohlídka). Zúčastnil se stavovského povstání, po Bílé hoře mohl uprchnout ze země, ale zůstal na svém hradě - a nakonec skončil s ostatními  českými pány na staroměstském popravišti. V Harantovském paláci je stálá výstava věnovaná Kryštofu Harantovi, v dalších částech hradu si můžeme prohlédnout např. národopisné sbírky, středověkou černou kuchyni a ve sklepení, v prostředí středověké mučírny, atraktivní expozici Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. Zajímavé odkazy. Toulavá kamera Čt: Hrad Pecka. Zpět
 

Pekárna (Jeskyně), viz také, (mapa): Jeskyně (viz také) nad levým břehem Říčky patří k našim nejvýznamnějším archeologickým lokalitám. Výzkumy prokázaly osídlení téměř ve všech pravěkých obdobích. Bylo tu zjištěno 12 sídelních etap ve 14-ti neporušených vrstvách nad sebou. Pekárna je výtoková jeskyně tunelovitého tvaru s portálem připomínajícím pec, volně přístupná, téměř celá osvětlená denním světlem. Toulavá kamera Čt: Jeskyně Pekárna. Zpět
 

Peklo, viz také, podrobný popis, video (Česká Lípa, mapa): Navzdory jménu se tu milovníci divoké přírody a romantiky  musí cítit jako v ráji. Krátké kaňonovité údolí pod obcí Zahrádky (viz také), vyhloubené Robečským potokem, svírají strmé pískovcové stěny, úzké pásy půdy při obou březích se v časném jaru mění na bílý koberec utkaný z bledule jarní, jsou tu i zbytky skalního hradu. Toulavá kamera Čt: Peklo I.; Peklo II.; Zpět
 

Peklo, viz také (Orlické hory, mapa): Romantické místo na Olešence, kousek od jejího soutoku s Metují (vodácký průvodce), nedaleko od Nového Města nad Metují, chráněné jako přírodní rezervace, je vyhlášeným výletním cílem.V půvabné soutěsce, sevřené lesnatými a skalnatými stráněmi, stávaly dva mlýny. Ten slavnější, zmiňovaný již v roce 1527, se jmenuje Pekelec a v roce 1901 byl podle návrhu Dušana Jurkoviče přestavěn na výletní restauraci, v níž na jídelním lístku nechybějí ani "pekelné" speciality. Zpět
 

Pelhřimov (mapa): Do povědomí veřejnosti se Pelhřimov zapsal jako "město rekordů" a tradiční červnový festival rekordů jako přehlídka těch nejbláznivějších nápadů i mimořádných sportovních výkonů v netradičních disciplínách. Pelhřimov je ale i městem hodnotných památek, které si dodnes dochovaly svůj historický ráz. Cenné jsou především obě gotické brány z 15. století - Horní i Dolní, dochovala se i část hradeb. Zajímavý je Zámek pánů z Říčan. Ve městě a nejbližším okolí je i několik kostelů - sv. Bartoloměje, sv. Víta, Kaple sv. Kříže Kaple Panny Marie Sedmibolestné, Kaple sv. Mikuláše a mnohé další. Toulavá kamera Čt: Pelhřimov. Zpět
 

Pernštejn, viz také (mapa): Král moravských hradů, viz také, jedna z největších a nejlépe dochovaných pevnostních staveb v Evropě. Jeho zakladateli byli již v 1. polovině 13. století páni z Medlova, jejichž potomci, kteří se psali jako páni z Pernštejna, zde pak sídlili až do roku 1596. Svůj hrad průběžně přestavovali, nejvíce Vilém II. z Pernštejna a jeho synové ve druhé polovině 15. a v 1. polovině 16. století. Právě z této doby pochází mohutné gotické opevnění tvořené členitým systémem hradeb s baštami a velkou předsunutou věží, visutou chodbou spojenou s palácem. Od konce 16. století, kdy byli Pernštejnové nuceni pro dluhy hrad prodat, se jeho majitelé často střídali. Nikdo z nich však do původní podoby stavby výrazně nezasáhl. K regotizaci se chystali až poslední majitelé Mitrowští (1818-1945), naštěstí k tomu však už nedošlo. Hrad Pernštejn je jednou z nejcennějších památek České republiky. Tvoří jej rozsáhlý soubor budov a pevnostních objektů. Jádrem je vysoký trojúhelníkový palác s původní hlavní věží  zvanou Barborka. Palác byl velkoryse přestavěn po požáru roku 1457. V interiérech je dobový mobiliář, některé sály mají malířskou a štukovou výzdobu. K nejkrásnějším sálům patří Rytířský s bohatými štukaturami. Toulavá kamera Čt: Hrad Pernštejn. Zpět
 

Peruc, viz také, (mapa): Podle starých pověstí českých se právě tady setkal kníže Oldřich s prostou dívkou Boženou, která u studánky prala prádlo (perúc prádlo = odtud snad odvozen název Peruc). Dívka ho zaujala a (přestože již byla zřejmě vdaná za jakéhosi Křesinu) pojal ji za manželku. Místo údajného setkání obou protagonistů dodnes připomíná Boženčina studánka, krytá novogotickým pavilonem s dřevěnou vyřezávanou střechou. Poblíž roste Oldřichův dub, vysoký 31 metrů, s obvodem kmene 760 cm, jehož stáří se odhaduje na 1000 let. Ke studánce u dubu putovala v minulosti řada důležitých osobností jako k významnému místu českého národa. Oldřich byl totiž posledním Přemyslovcem a teprve sňatek s Boženou zajistil pokračování přemyslovského rodu. Toulavá kamera Čt: Peruc I. Peruc II. Zpět
 

Petrov - Plže, viz také (mapa): Nejkrásnější soubor vinných sklepů a lisoven, viz také, u nás leží ve svahu pod vinicemi v obci na říčce Radějovka nedaleko Strážnice. Nejstarší ze zhruba 80 objektů pocházejí ze 16. století a dnes jsou chráněny jako vesnická památková rezervace. Sklípky jsou dlouhé 10 až 17 metrů. Zpět
 

Písecké hory, viz také (mapa): Půvabná zalesněná kopcovitá oblast, táhnoucí se od předměstí Písku k jihovýchodu až k Vltavě v délce asi 25 kilometrů, je přírodním parkem. Již v roce 1973 byla tato lokalita vyhlášena za území klidu. Klimatické a půdní podmínky nejsou vhodné pro zemědělskou činnost, a tak prakticky od pravěku je území nepřetržitě zalesněno. Ve středověku se tu těžilo zlato - dodnes tu vidíme zatopené šachty (Havírky). Později se zde těžil kámen (hlavně živec). Dnes tudy procházejí dobře upravené vycházkové cesty (hustá je i síť turistických značek, vyznačených cyklostezek, vedou tu i naučné stezky s informačními panely, viz také - (Velký okruh Píseckými horami, Cesta drahokamů, viz také, mapa). Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m). Na řadě míst jsou pro větší pohodlí výletníků zbudovány přístřežky, stoly a lavičky. Oblíbená je výletní restaurace v Živec,viz také. Na Jarníku se nachází rozhledna. Zpět
 

Písečný přesyp u Píst, viz také (mapa): Přírodní památka, "Sahara u Labe" - to je výrazná, stále pohyblivá duna v lese u vsi Písty nedaleko Nymburka, mimořádně suchý holý ostrůvek jemného písku navátého z labských říčních teras, obklopený borovým a akátovým lesem, který je domovem vzácných suchomilných a pískomilných druhů rostlin a hub i bezobratlých živočichů, viz také. Lokalita u Píst je poslední ze širokého pásu přesypů, které v minulosti lemovaly Labe. Zpět
 

Písečný přesyp u Vlkova, viz také (mapa): Nápadný písečný přesyp je unikátní lokalitou a dominantou krajiny - nad okolní terén se vyvyšuje asi o 4 až 6 metrů. Plocha písku, nahromaděná větrem východního směru, je od jihu k severu  dlouhá 80 metrů a od západu k východu asi 60 metrů. Když vítr pořádně zafouká, lze na jemném pohyblivém písku pozorovat i čeřiny. Přírodní rezervace, viz také, leží při naučné stezce Veselské pískovny, viz také. Zpět
 

Písek - kamenný most (mapa): Gotický kamenný most, postavený někdy kolem roku 1270, je nejstarším dochovaným mostem v České republice a národní kulturní památkou. Přes řeku se klene v délce 109,75 metrů, má sedm oblouků. Původně jej na obou koncích doplňovaly věžovité brány - mostní věž na Pražském předměstí se i s hlásným zřítila v roce 1768, druhá byla zbořena v roce 1825. Na kamenném zábradlí jsou umístěny čtyři sochy - jedná se o kopie, barokní originály od kameníka Jana Karla Hammera z Čimelic jsou vystaveny v Kostele Nejsvětější Trojice. Zajímavostí jsou kamenické značky na mostních kvádrech, které se shodují s kamenickými značkami z královského hradu Zvíkova. Při stavbě mostu byla pravděpodobně řeka Otava odvedena do jiného řečiště - při opravě mostu se zjistilo, že některé pilíře byly založeny přímo na dláty opracované skále. Most je dnes vyhrazen pouze pěším, ve středověku tu ovšem projíždělo na 500 formanských vozů denně a v provozu u mostu bylo 20 hostinců. Reportáž rozhlasu České Budějovice.
***Písek- Kostel Narození Panny Marie: Nejcennější píseckou církevní památkou a jednou z nejvýznamnějších jihočeských staveb je trojlodní bazilika Narození Panny Marie, postavená v 60.a 70. letech 13.století. Nápadná je 74 metry vysoká pozdně gotická věž z konce 15.století, z období rané gotiky pochází nižší severní věž. V interiéru jsou nejhodnotnější románské a raně gotické malby ze 13. - 14.století na mezilodních pilířích.
***Písek- Prácheňské muzeum, viz také: Jen torzo zůstalo z významného královského hradu, založeného ve 3.čtvrtině 13. století. Další části byly zbořeny nebo adaptovány pro jiné účely (pivovar, kasárna). V areálu je Prácheňské muzeum, založené již v roce 1884 - jeho expozice se věnují historii, přírodě a také rýžování zlata na Otavě. Pěkné jsou i písecké domy - jeden z nejznámějších se jmenuje U koulí, v němž bydlel v letech 1885 - 1894 Fráňa Šrámek. Na okraji města stojí mohutný Zemský hřebčinec, viz také z roku 1902 - ze zdejšího chovu pocházel kůň Ardo, podle něhož vytvořil Josef Václav Myslbek koně sv.Václava na pomníku v Praze na Václavském náměstí. Toulavá kamera ČT: Písek. Zpět
 

Plakánek (mapa): Možná vůbec nejkrásnější a nejromantičtější údolí v Českém ráji se táhne od hradu Kost, viz také, ke Střehomi. Lemují je pískovcové skály, zrcadlící se v hladině rybníka Obora. Pod pískovcovou stěnou se ukrývá studánka Roubenka, ke které tak rád chodíval Fráňa Šrámek. Své kouzlo mají i zákoutí s vrbami na loukách. V roce 1999 byla vyhlášena přírodní rezervace Údolí Plakánek, jejíž součástí jsou i některá boční údolí, hlavně Vesecký (Malý) Plakánek. Zpět
 

 Plasy (mapa): Jedna z nejvýznamnějších památek západních Čech, cisterciácký klášter, má historii sahající až do roku 1144. Areál sice později zničili husité, ale klášter byl obnoven. Původní románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla barokně přestavěna v letech 1661-1666 (v interiéru jsou obrazy od Karla Škréty, viz také a Petra Brandla, viz také), nový barokní konvent postavil podle plánů Jana Blažeje Santiniho a Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1711-1740 Matěj Ondřej Kondel. Stavbu v říčních náplavech muselo zpevnit více než 5000 dřevěných pilotů. Dvoupatrová stavba byla vybudována na začátku 18. století podle plánů Jeana Baptisty Matheye. Po zrušení kláštera v roce 1785 sloužila budova po roce 1826 jako zámek Metternichům. V roce 1893 se zde uskutečnil jeden z prvních koncertů Českého kvarteta. Dnes láká návštěvníky bohatá obrazová galerie, knihovní sál, zařízení lékáren, zajímavý je soubor barokních hygienických zařízení (prevety a pisoáry, viz Co najdete v plaském klášteře). Ve druhém patře konventu je Galerie inspirovaného umění. Samotný návštěvnický okruh se věnuje také barokní sýpce - hlavní atrakcí je funkční barokní hodinový stroj z roku 1686. Prohlédnout si lze i patrovou kapli sv. Máří Magdalény. Areál doplňuje i barokní kašna a empírová litinová kašna (video), je zde i hospodářský dvůr. Toulavá kamera Čt:  Plasy; Klášter Plasy Plaský klášter; ZOO Plasy; Zpět
 

Plešivec (mapa): Pověstmi opředený vrch, viz také, se dvěma oblými vrcholy (654 a 643 m) v pásmu Brd, viz také. Prostírá se tu hradiště, které rozlohou 57 hektarů patří k největším v Čechách. Říká se, že zde bývalo shromaždiště brdských čarodějnic a že tu bydlí duch brdských lesů Fabián. Články o této lokalitě: Za výhledy a pověstmi na legendární brdský Plešivec; Tajemný Plešivec; Plešivec u Jinců; Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana; Hadí královna už po staletí střeží na Plešivci zlatý stůl; Toulavá kamera Čt: Cyklostezka v Brdech; Na kole z Hořovic do Brd; Brdské Jince; Brdy; Brdy II.; Brdy III.; Zpět
 

Plešné jezero, viz také a rovněž, (mapa): Nádherné horské pleso ledovcového původu, jedno z pěti na české straně Šumavy, viz také, vyplňuje kar pod 260 m vysokou strmou skalní stěnou, spadající od vrcholu nejvyšší hory české části Šumavy, Plechého. Jezero leží v nadmořské výšce 1089 m, má plochu 7,5 ha a hloubku 18,30 m. Pod 30-40 m vysokou "hrází" - morénou je rozsáhlé kamenné moře. Na strmé skále nad západním břehem jezera stojí pomník spisovatele Adalberta Stiftera. Články o této lokalitě: Plešné jezero - nejširší ledovcové jezero české části Šumavy; Pěší turistika - Na Plešné jezero, Plechý a zpět; Plechý a Plešné jezero zvou na náročný výlet na Šumavě; Historické album Šumavy; Jak na Plešné jezero a na Plechý; Toulavá kamera Čt: Toulky Šumavou. Zpět
 

Ploskovice, (mapa): Na ploskovickém panství se odehrál skutečný příběh rytíře Dalibora z Kozojed (viz také), odtud pocházeli utlačovaní poddaní, kterých se Dalibor v roce 1496 ujal, za což byl uvězněn na Pražském hradě a ztrestán na hrdle. Zámek, který je chloubou dnešních Ploskovic, je ovšem mnohem mladší. Na místě starší středověké tvrze, přebudované na renesanční sídlo, jej dala v letech 1720-1725 vystavět Anna Marie Toskánská, snad podle projektu Octavia Broggia. Po roce 1848 byl upraven na letní sídlo penzionovaného rakouského císaře Ferdinanda V.. Na vnitřní výzdobě se podíleli mj. malíř Josef Navrátil a sochař Václav Levý (zajímavost). Odkazy: Zámek Ploskovice: Pohádkově vyhlížející zámek; Státní zámek Ploskovice, oficiální webová prezentace; Toulavá kamera Čt: Zámek Ploskovice I.; Zámek Ploskovice II. Zpět
 

Podolsko (mapa): "Krásný most Evropy"- takový název dostal ve 30.letech 20. století most klenoucí se přes Vltavu u Podolska, viz galerie obrázků, nedaleko Písku. Železobetonový obloukový most, po němž vede hlavní silnice z Písku do Tábora, je dlouhý 510 metrů, přičemž hlavní oblouk má světlost 150 m a výšku 58 m nad dnem údolí, dnes zatopeného vzedmutou hladinou Vltavy. Projekt mostu byl oceněn Velkou cenou na výstavě v Lutychu v roce 1939 a Zlatou medailí na mezinárodním kongresu v Paříži v roce 1937. Velmi odvážné dílo nahradilo dožívající most řetězový z roku 1841. Je zajímavé, že až do roku 1960 tak vedle sebe stály u Podolska mosty dva - až v roce 1960, před napuštěním Orlické přehrady, byl ten původní most, viz také, rozebrán a přenesen ke Stádleci na Lužnici. Toulavá kamera Čt: Orlická přehrada. Zpět
 

Podtrosecká údolí (mapa): Přírodní rezervace Podtrosecká údolí v sobě zahrnuje nejrozsáhlejší souvislý komplex mokřadních biotopů v Českém ráji. Vodní toky jsou lemovány skalními útvary, v pískovcových stěnách provokují zvědavost otvory puklinových jeskyní. Možná vůbec nejkrásnější ze všech je Želejovské údolí (mj. se tu natáčel film Jak dostat tatínka do polepšovny). Články k uvedené lokalitě: Naučná stezka Podtrosecká údolí; Výlet Českým rájem; Naučná stezka Podtrosecká údolí, viz také; Podtrosecká údolí - ubytování, viz také; fototuristika; Toulavá kamera Čt: Podtrosecká údolí. Zpět
 

Pohansko, viz také (mapa): Rozsáhlé slovanské hradiště, později hradiště o rozloze 28 ha uprostřed lužního lesa při rakouské hranici, osídlené od 6. do 10. století a nazývané zřejmě Lovětíngrad, patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu v Evropě. Výsledky archeologického výzkumu, který tu probíhá už od roku 1958, prezentuje moderně pojatá expozice v bývalém loveckém zámečku Pohansko, viz také, vystavěném Lichtenštejny, viz také, empírově v letech 1811-1812. Toulavá kamera Čt: Pohansko 1; 2; Zpět
 

Pokličky (mapa): Nestejnoměrným zvětráváním kvádrových pískovců mohou vzniknout skalní pokličky, jejichž nejkrásnější exempláře lze objevit nad ústím rokle Močidla do Kokořínského dolu, viz také. Útvar se vyvíjel díky tomu, že pískovec je spojen různě odolnými tmely. A tak se po staletí drolila střední snadno zvětratelná část, až zůstale jen úzká, až 15 metrů vysoká, jehlancovitá noha. Na ní je "posazena" odolnější až metr silná poklička. Toulavá kamera Čt: Kokořínsko. Zpět
 

Porta Bohemica (mapa): Česká brána neboli Porta Bohemica, tak se nazývá nádherný úsek Labe u Velkých Žernosek. Řeka si tu vyrazila úzké kaňonovité údolí ve starých krystalických horninách, které se jí postavily do cesty. Výsledný efekt přirovnávají znalci k průlomu Rýna pod skálou Lorelei. Právě tady, v úseku mezi Velkými Žernoseky a Libochovany, je labské údolí nejromantičtější, nejužší, sevřené strmými, až 100 m vysokými svahy. Vstup do České brány střeží skalnatý ostroh Kalvárie spadající téměř svisle k řece. Do kamenné zdi tu jsou zasazeny tři dřevěné kříže, zmiňované již v roce 1587, od nichž se otvírá úchvatný pohled do kaňonu Labe i na okolní vinice. Toulavá kamera Čt: Porta Bohemica I. Porta Bohemica II. Zpět
 

Poříčí nad Sázavou (mapa): Jednou z mála našich obcí, v nichž je možné spatřit hned dva starobylé románské kostely je Poříčí nad Sázavou. Starší z kostelů, zasvěcený sv. Petru, pochází z poloviny 12. století a patří k nejlépe zachovaným v Čechách. Je z neomítnutého zdiva a tvoří jej obdélná loď s apsidou a průčelní věž se dvěma řadami sdružených okének. Toulavá kamera Čt: Poříčí nad Sázavou. Zpět
 

Posázavský pacifik (mapa): Neoficiální pojmenování železniční trati (původně ovšem hlavně parních výletních vlaků) z Prahy přes Vrané nad Vltavou do Čerčan, které vymysleli ve 20. letech minulého století trampové, jezdící tudy do trampského ráje na "Zlaté řece" - Sázavě. Trať vybudovaná v letech 1882-1900 vede především v úseku mezi Petrovem a Jílovým u Prahy vysoko ve strmém svahu nad divokým sázavským kaňonem, místy velmi obtížným terénem mezi skalami, s několika tunely. Toulavá kamera Čt: Posázavský pacifik. Zpět
 

Potštátské skalní město, viz také, viz také, regiony rozhlas (mapa): Na břehu Veličky nedaleko Potštátu se mezi stromy ukrývá tajuplné skalní město. Najdeme tu Zakleté město, Kosí údolí, Trpasličí skály, Čertovo kopyto, Kamenná vrata, Čertovy kameny, Svatební kámen, Strmé skály. Toulavá kamera Čt: Potštát. Zpět
 

Potštejn (mapa): Na zalesněném kopci obtékaném Divokou Orlicí, nad malebným městečkem a letoviskem, se vypínají dosud mohutné zříceniny jednoho z největších a nejlépe opevněných hradů v Čechách, který se budoval a rozšiřoval od konce 13. do první poloviny 16. století. Posledními stavebníky byli Pernštejnové, kteří hrad přestavěli na správní a reprezentační sídlo rodu. Během třicetileté války, viz také, byl Potštejn opuštěn a stal se zříceninou. K jeho zkáze přispěl i hrabě Harbuval de Chamaré, viz také, který tu řadu let hledal poklad. Hrad je obehnán třemi hradebními okruhy doplněnými o předsunuté opevnění, celkem se šesti branami. V roce 1766 byla v rozvalinách vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého s obydlím pro kapucínské mnichy, později i kaple Božího hrobu. Toulavá kamera Čt: Potštejn; Zámek Potštejn; Zámek Potštejn II. Zpět
 

Pouzdřanská step, viz také, (mapa): Na úbočích a vrcholové plošině Uherčické hory (307m) nad železniční stanicí Pouzdřany se dochovala jedna z nejvýznamnějších lokalit stepních rostlin a živočichů v České republice, s navazujícím komplexem teplomilných doubrav a dubohabřin, chráněná jako národní přírodní rezervace Pouzdřanská step - Kolby. Vyskytují se zde desítky vzácných, chráněných i kriticky ohrožených druhů, z rostlin např. některé orchideje, z živočichů stepní kobylka sága. Z okraje vrcholové plošiny je daleký výhled. Zpět
 

Praděd, viz také, (mapa): Jako stařec s rozevlátým vousem zjevuje se prý vládce jesenických hor, sídlící, jak jinak, na hoře nejvyšší, která se nazývá jako on, Praděd (1491 m). Co do výšky první z moravských vrcholů je místem, kde již naši slovanští předkové zapalovali signální ohně. V Roce 1912 byla postavena kamenná rozhledna s restaurací - zchátrala a zřítila se v roce 1959. V letech 1970-1980 byla vybudována 162 metrů vysoká telekomunikační věž, jejíž součástí je i restaurace a vyhlídková terasa. Výhled z vrcholu je impozantní - za dobrých podmínek odtud vidíme i panoráma slovenských hor. Poměrně rozlehlé území je chráněno jako národní přírodní rezervace. Toulavá kamera Čt: Praděd; Vrbno pod Pradědem; Zpět
 

Prachatice, viz také, (mapa): Historické město pod horou Libín, viz také rozhledna Libín, založené koncem 13. století na Zlaté stezce, nadané právem dovozu a prodeje bavorské soli. Z obchodní činnosti velmi zbohatlo - dokládají to honosné měšťanské domy na Velkém náměstí, pocházející z renesanční přestavby v době největšího rozvoje města v 16. století. Klenotem české renesance je Stará radnice čp.1 z roku 1571 se sgrafitem zdobeným průčelím, krásnými stavbami jsou i další domy a pamětihodnosti. Toulavá kamera Čt: Prachatická obchodní cesta; Prachatice; Zpět
 

Prachovské skály, viz také, viz též, (mapa): Nejnavštěvovanější skalní město v Čechách se prostírá nedaleko Jičína. Dlouhodobým zvětráváním původně souvislé tabule kvádrových pískovců z období svrchní křídy vznikl úžasný labyrint pískovcových věží, sloupů, pilířů a bloků. V dávných dobách tady lidé nacházeli útočiště (první osady tu vznikaly již v mladší době kamenné), dnes jsou skály vyhledávaným turistickým a horolezeckým cílem - dosahují relativní výšky až 40 metrů, četné jsou upravené vyhlídky. Křídovými horninami pronikají i některá drobná vulkanická tělesa. Nejkrásnějším kaňonem celé oblasti je skalami těsně svíraná Císařská chodba, viz také, pojmenovaná na počest návštěvy císaře Františka I. v roce 1813. V centru oblasti stojí Turistická chata v Prachovských skalách. Toulavá kamera Čt: Prachovské skály; Prachovské skály II.; Prachovské skály III.; Zpět
 

Další zajímavá místa budou postupně přidávána

Zdroj: Publikace 1000 divů Česka + odkazy na webové stránky popisující konkrétní místa, stavby, historické osobnosti a události, výtvory přírody a zajímavosti.  Poznámka: U odkazů na videa uložená na serverech YouTube se předpokládá, že uživatelé vkládající videa na tyto servery musí mít náležitě ošetřena autorská práva tak, aby veškerý vkládaný obsah byl s autorskými právy v souladu.