wz
 

Zajímavosti z českých hradů, zámků a jejich okolí
Webové stránky zde zmiňovaných hradů a zámků naleznete na úvodní stránce ZDE

Praha

Pražský hrad
*** Podle Guinnessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m2. Je zapsán v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Středočeský kraj

Hrad Karlštejn
*** Na hradě se v roce 1973 natáčel hudební film Noc na Karlštejně (písničky z filmu) na motivy divadelní hry básníka Jaroslava Vrchlického.
*** Na Karlštejn vede jedna z prvních značených turistických tras u nás.Vznikla v roce 1889 na popud českého vlastence a zakladatele Klubu českých turistů Vojtěcha Náprstka.
*** Podvodník Harry Jelínek spáchal ve 30. letech 20. století jeden z největších podvodů první republiky. Rozhodl se prodat hrad Karlštejn! Harry prý podplatil karlštejnského kastelána a zorganizoval na hradě velkolepou slavnost.Najal si k tomu německé komparzisty v honosných kostýmech a nechával se před obchodníky oslovovat šlechtickými tituly. Manželskému páru z USA nakonec kývl na nabídku koupě. Z republiky poté utekl s 30 tisíci dolary, které získal jako zálohu.
*** Tajemství hradu Karlštejna: Původním záměrem Karla IV. byl malý hrad s jednou věží. Traduje se, že Karel od počátku zamýšlel Karlštejn jako klenotnici pro říšské korunovační klenoty, ale není to pravda. Tento záměr pojal teprve kolem roku 1356 a hrad podle toho nechal v následujících letech rozšířit. Na rozdíl od univerzity nebo Nového Města pražského neznáme přesné datum ani okolnosti založení hradu Karlštejna. Datum 10. června roku 1348 uvádí pro slavnost položení základního kamene Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české, vydané v roce 1541. Mělo se tak stát za osobní přítomnosti Karla IV. Ten však byl onoho dne, kdy měl být základní kámen Karlštejna položen, tedy 10.6.1348, prokazatelně mimo království, což poněkud zpochybňuje věrohodnost zápisu v Hájkově kronice. Také zemní práce a příprava stavby mohly začít dříve, neboť už v listopadu 1355 byl hradní palác hotov do té míry, že zde Karel s početným doprovodem pobýval po cestě na říšský sněm do Norimberka. Roku 1357 byly vysvěceny kostel Panny Marie a kaple Ostatků utrpení Páně v menší hradní věži. V roce 1365 arcibiskup Jan Očko vysvětil slavnostně kapli svatého Kříže ve velké věži a konečně roku 1372 byla stavba hradu úplně dokončena.
*** Karlštejn - sídlo rytíře: Místo pro hrad si Karel IV. vybral tak, že leží ve vzdálenosti jednoho dne pohodlné jízdy, tedy 30 km od Prahy, a přitom na pozemcích královského hvozdu. Obvyklým důvodem, proč se středověcí panovníci uchylovali čas od času na své venkovské hrady nedaleko trvalé rezidence, byly lovy. Ulovená zvěř byla podstatnou součástí dobového jídelníčku. Sám panovník však nelovil pro obživu. Šlo mu nejen o zábavu, ale také o prožitek - lov a boj byl nejpodstatnější činností rytíře. Sám Karel IV. se ovšem rytířské složce svého panování věnoval ve zralém věku už jen minimálně, o to více rozvíjel její složky sakrální. Nejenže při svých hlavních sídlech vystavěl významné dvorské kaple, ale navíc u nich zakládal speciální církevní instituce, totiž kapituly - roku 1339 na Pražském hradě, roku 1357 na Karlštejně a o dvacet let později na hradě Tangermünde v Braniborsku, kam hodlal císař od roku 1373 přenést svou panovnickou rezidenci. Ostatní královské hrady navštěvoval velmi málo. Na Karlštejn zajížděl poměrně často jen mezi lety 1357-1359, od počátku šedesátých let jeho zájem o hrad nejspíš opadl. Později tu velmi vážně onemocněl a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská vykonala pěší pouť z Karlštejna ke hrobu svatého Zikmunda v pražské katedrále sv. Víta, (viz také) s (úspěšnou) prosbou o manželovo uzdravení. Od té doby byl Karel na hradě už jen v roce 1376, dva roky před svou smrtí.
*** Karlštejn - nemoderní hrad: Hrad byl postaven v době, kdy se po několika desetiletích klidné vlády Lucemburků v Čechách (viz také) významně prosazovaly v hradní architektuře civilní požadavky pohodlí na úkor obranyschopnosti - zvětšovaly se budovy obytných paláců a ustupovalo se od rozdělení hradu do více samostatně hájitelných staveb. Na nejohroženějším místě byla postavena velká věž se 7m silnou průčelní stěnou a za ní jsou v zákrytu seřazeny ostatní stavby hradu. Neobvyklé je, aby v této největší obranné věži neboli "donjonu" byla umístěna kaple, jak je tomu na Karlštejně. O tom, čemu sloužila ostatní čtyři patra velké věže nad kaplí a pod ní, nemáme žádnou zprávu ani představu. Karlštejn byl tedy záměrně postaven jako "starobylý", nemoderní hrad, což lze zařadit do kontextu jiných kulturních činů Karlových, jež rovněž užívaly uměleckých forem, které byly ve své době vnímány jako starobylé. V tomto případě šlo nejspíše Karlovi o to, aby zdůraznil pozice své dynastie v Čechách - v zemi, jež byla mocenským jádrem panství Lucemburků (viz Lucemburkové /video 6 dílů/), ti tu však neměli žádné tradiční rodové sídlo.
Jak je dobře známo, ve středověku byl za legitimní považován jen takový jev, který se mohl vykázat co možná nejstaršími kořeny a doklady - vše nové zavánělo labilitou, nebezpečím a chaosem. Z obranného hlediska je místo založení Karlštejna vskutku značně nevýhodné, neboť leží na ostrohu, jenž je tak blízko o něco vyšším vrcholkům protilehlých kopců, že se octl na dostřel husitských zbraní. Přes dvojí obléhání v letech 1422 a 1424 nebyl hrad dobyt, ovšem spíš díky okolnostem, jež vedly včas k uzavření příměří. Do bezpečí na Karlštejn byly přitom v roce 1420 odvezeny poklady Svatovítské katedrály a bohatých klášterů na Zbraslavi a na Ostrově u Davle. Jenže hradní posádka věrná Zikmundovi nedostávala od roku 1423 od krále žádné peníze, takže náklady na své živobytí i obranu hradila z prodeje drahých kovů získaných rozbíjením zlatých a stříbrných relikviářů z těchto pokladů. O jejich likvidaci, prodeji i nákupech se dochovaly podrobné účty, takže víme nejen to, že bylo možné obchodovat i během obléhání, ale také, že se do nákladů vešel i prstýnek a kožíšek pro paní Evku, manželku purkrabího Zdeslava Tluksy z Buřenic.
*** Kaple svatého Kříže: Výjimečnost Karlštejna spočívá především ve zřízení kaple svatého Kříže ve velké hradní věži. Interiér kaple je vyzdoben zcela unikátním způsobem. Klenba i stěny jsou pokryty zlaceným štukem, do něhož jsou v klenbě zasazeny zlaté puklice znázorňující nebeská tělesa. V dolní části zdí jsou desky z leštěných polodrahokamů a uprostřed jsou řady deskových obrazů, pokrývající rozsáhlé plochy zdí. Z původního počtu 130 rozměrných obrazů se ztratil jediný. Právě úplné zachování výzdoby činí tuto kapli tak jedinečnou. Výzdoba kaple svatého Kříže je největším souborem středověké deskové malby na světě. Až na zlomek se nedochovala původní úprava oken, jež byla namísto z kousků skla sestavena z polodrahokamových a křemenných valounků, takže propouštěla jen matný přísvit. Od doby barokního historika Bohuslava Balbína se soudilo, že kaple byla osvětlována stovkami svící nabodávaných na zvláštní pruty s bodci. Bodce však nejsou opatřeny miskami na odkapávající drahocenný vosk, proto jsou později považovány spíše za symbolické znázornění trnové koruny Kristovy. Ostatně v kapli svatého Kříže se bohoslužby sloužili zcela výjimečně. Ke slavnostním bohoslužbám tu byl oprávněn jen biskup nebo arcibiskup. I návštěvy Karla IV. po vysvěcení kaple jsou doloženy jen několikrát. Pro běžný náboženský provoz na hradě tu byly čtyři další kaple v královském paláci a v menší věži. Kaple byla zabezpečena čtyřmi dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor hlídala stráž, která sídlila nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře.
*** Svaté kopí: Předpokládá se, že kapli svatého Kříže nechal Karel IV. zřídit pro uložení své početné sbírky relikvií čili tělesných ostatků světců, jejichž uctívání bylo významnou součástí středověkého křesťanství. Tato sbírka doplňovala ostatkový soubor shromážděný okolo korunovačních klenotů římské říše (celý korunovační poklad římské říše lze dnes vidět vystaven ve Weltliche Schatzkammer vídeňského Hofburgu). K němu patřilo i údajné kopí, jímž byl při ukřižování probodnut Kristův bok, spojené s jedním ze hřebů, jimiž byl Kristus přibit na kříž. Tyto dva kované objekty byly proto zcela unikátní a Karel IV. je nechal zasadit do zlata. Na oslavu těchto jedinečných ostatků nechal Karel IV. ustanovit zvláštní svátek Kopí a hřebu Páně pro "kraje Německa a Čech". Svaté kopí říšského pokladu doplňovaly další ostatky připomínající utrpení Kristovo - fragmenty dřeva z kříže, trnové koruny a houby, jíž bylo Ježíšovi při ukřižování podáváno osvěžení. Převzetí těchto ostatků coby darů od francouzského následníka trůnu Karla a od kyperského krále Petra Lusignana (nebo uherského krále Ludvíka z Anjou) je znázorněno v životní velikosti na freskách v kostele Panny Marie v menší karlštejnské věži a jejich fragmenty byly zasazeny v ústředním obraze Ukřižování nad oltářem kaple svatého Kříže (viz deskové obrazy) vždy v příslušných místech malby. Další fragmenty těchto ostatků uložil Karel do zlatého "kříže Království českého", který doplňoval říšský ostatkový kříž císařského pokladu. Oba kříže byly uloženy na Karlštejně - říšský spolu s císařským korunovačním pokladem v kapli svatého Kříže, český v kapličce přiléhající ke kapli Panny Marie. Ta byla od 16. století nazývána kaplí svaté Kateřiny a považována za císařovu osobní oratoř. V roce 1424 odvezl říšský korunovační poklad Zikmund do Norimberka. Většina ostatkové sbírky skončila v Praze.
*** Lebka krokodýla: Intenzita posvátného působení soustředěného v kapli Ostatků utrpení Páně (svatého Kříže) vedla k pověstnému nařízení zakládací listiny karlštejnské kapituly: ".....provždy zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se vzpomenutá kaple nachází, anebo v některé místnosti té věže směl kdokoli spát či ležet s jakou ženou, byť vlastní zákonitou manželkou." Václav Hájek z Libočan pak jistě jen pro zvýšení literární zajímavosti rozšířil na celý hrad zákaz pobytu žen, což už jemu a poté dalším spisovatelům poskytlo látku k romantickým příběhům o "nocích na Karlštejně", viz film Noc na Karlštejně; viz také Hradní pověsti.
Kaple svatého Kříže byla od husitských válek 200 let užívána k uložení českého korunního archivu. Hrad byl od poděbradské doby společným majetkem zemských stavů a panovníka a výdaje a výdaje na něj i povolení ke vstupu do kaple svatého Kříže schvaloval zemský sněm. Funkce karlštejnského purkrabího patřila k zemským úřadům. Po jejím zrušení v roce 1620 povoloval přístup do kaple děkan karlštejnské kapituly nebo karlštejnský hejtman a zájem o hrad upadal.
České korunovační klenoty byly uloženy spolu s archívem v karlštejnské kapli v 15. a 16. století, kdežto v době Karla IV. byla koruna uložena na lebce sv. Václava v pražské katedrále, odkud se ke korunovacím jen zapůjčovala. Představa, že Karel budoval Karlštejn k uložení českých korunovačních klenotů, je tedy mylná, traduje se však již od 17. století. Z ostatků, pro něž byla kaple vybudována, zůstal tu dodnes jediný - lebka krokodýla, představující podle záznamů lebku draka, kterého svatý Jiří zabil.
*** Neznámý Theodorik: Důvody, které vedly k rozhodnutí vytvořit pro karlštejnskou kapli ohromný soubor deskových obrazů, neznáme. Zato známe jméno umělce, jejž za malířskou výzdobu kaple Karel IV. odměnil - byl to mistr Theodorik, představený pražského malířského bratrstva. Osobních údajů o Theodorikovi ovšem známe jen málo - nevíme kde a kdy se narodil či zemřel  a jakým jazykem mluvil. Jen na základě analýzy jeho obrazů se můžeme dohadovat, že se nejspíše vyučil svému umění v Čechách od francouzských umělců činných na pražském dvoře. Jeho výtvarný projev byl v dobovém evropském měřítku "avantgardou": dokázal technikou malby a promyšlenou kompozicí obrazů vyjádřit sugesci trojrozměrného tvaru a v detailech přesvědčivě znázornit skutečné věci. Theodorik ovšem nemaloval na Karlštejně sám. Jen oněch 130 deskových obrazů muselo malovat několik malířských dílen, každá s několika členy. Navíc byla ve shodném stylu ve velké karlštejnské věži provedena někdy mezi lety 1359-1365 malba fresek v kapli a stěn schodiště, v letech 1355-1357 kompletní výzdoba kostela Panny Marie a přilehlé kapličky a nejspíše ještě předtím výzdoba císařského paláce.
Rozlišit podíl jednotlivých malířů na celé malířské výzdobě Karlštejna je tak krajně obtížné. Moderní průzkum technikou infračervené reflektografie umožňuje vidět přípravnou kresbu pod hotovou malbou, ale autorskou otázku pomáhá řešit jen částečně. Zdá se, že spolupráce v dílně mohla být i taková, že hlavní mistr namaloval podkresbu, na níž jiný malíř maloval vlastní obraz. Takový postup je příznačný pro středověké umění, které si málo cenilo umělecké originality.
*** Tajemný hrad: Karlštejn zůstal po smrti Karla IV. poněkud tajemným opuštěným hradem. V průběhu staletí byl sice udržován, nikoli však zásadně přestavován, větší opravy byly provedeny jen koncem 16. století. Teprve historismus 19. století, jenž oceňoval jak romantičnost památky, tak její sepětí s nejslavnějším obdobím v historii českého státu, přistoupil k důkladné obnově hradu. Pod vedením B. Schmidta a Josefa Mockera byl hrad v letech 1887-1899 částečně opraven a rekonstruován a částečně v novogotickém stylu "zlepšen". Zásahy do stavební podstaty hradu byly tak rozsáhlé, že UNESCO odmítlo v nedávných letech zařadit Karlštejn do svého seznamu světového kulturního dědictví.
Romantismus 19. století přinesl i další úvahy týkající se hradu. Existuje poměrně rozsáhlá literatura rozvíjející myšlenku, že Karlštejn byl Karlem IV. postaven jako ztělesnění legendárního hradu svatého grálu. Její variantou jsou úvahy o tom, že Theodorik byl alchymista, který pro Karla IV. vytvořil na hradě prostor pro činnost okultních sil. Zdánlivě méně odvážné jsou i výklady předpokládající, že hrad byl postaven jako místo pro mystické meditace Karla IV., což se odráží v samé stavební struktuře hradu a v charakteru jeho výzdoby. Každá z těchto interpretací se opírá o některé detaily, jež pochopitelně příliš nezapadají do střízlivé historické analýzy. Jenže jako každé významné umělecké dílo či působivé místo nese v sobě také Karlštejn stopu tajemství, i když dnes se s ním setkáme spíše při pohledu z dálky nežli při tlačenici mezi davy turistů.
-----
Zdroje: Zajímavosti o hradu Karlštejn a Karlu IV. byly převážně zpracovány podle článku historičky umění Mileny Bartlové, publikovaném v časopise Reflex Speciál 1/2016. Zdrojem údajů na začátku textu (3 odrážky) byla publikace Blesk Extra - Průvodce 55 hradů a zámků.
----- Související články a videa -----
Pražská korunovace Karla IV.   Karel IV. 700 let (video)   Karel IV., z Boží milosti král (video)
Karel IV. byl moudrý, hlásil se k češství i slovanství a podporoval české národní vědomí
Proměny Karlova Hradu (video)   Romance o Karlu IV.   Hlas pro římského krále (video)
Karel IV.: Život a dílo   Bratři, synové Karla IV. (video)   Sedm pečetí Karla IV. (video)
Národní přírodní rezervace Karlštejn
-----
Zámek Lány
*** V zámku T. G. Masaryk zřídil i kino, kde nechal promítat filmy pro místní občany. Poslední film, který se tam promítal za Masarykovy přítomnosti, byl Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli.
*** V době druhé světové války zde pravidelně pobýval protektorátní prezident Emil Hácha. Čeští prezidenti si zámek oblíbili opět po revoluci v roce 1989.
Zámek Konopiště
*** Děti pobaví zámecký medvěd Jiří, který tady žije. Příjemná procházka je i v parku, kterému dominuje Růžová zahrada a skleníky.
*** Natáčely se zde filmy Adéla ještě nevečeřela, Jáchyme, hoď ho do stroje, Jak se budí princezny a Jára Cimrman ležící, spící.
Hrad Křivoklát
*** Křivoklát patří k našim nejfotogeničtějším hradům. Točila se tu pohádka Třetí princ, Tři veteráni, filmy Bathory, Kletba bratří Grimmů. Za pozornost také stojí hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického umění a knihovna obsahující 52 tisíc svazků.
Hrad Kokořín
***
Podle pověstí se hrad stal v čele s Petrovským z Petrovic útočištěm loupeživých rytířů, kteří byli postrachem celého okolí. V 19. století byl hrad zříceninou, která okouzlovala romantické umělce - básníka Karla Hynka Máchu či malíře Josefa Navrátila a Antonína Mánese.
Hrad Český Šternberk
*** Název hradu je odvozen od erbu jeho zakladatelů Divišovců - zlaté osmicípé hvězdy (německy - Stern: hvězda, Berg: hora). Je výjimečné, že hrad je dodnes v držení rodu Šternberků. Nyní je vlastněn už 20. generací potomků zakladatele.
*** Natáčela se tady pohádka Anděl Páně a také zde měla své královské sídlo rodina princezny Arabely (video - ivysílání Čt).
Zámek Žleby
*** Unikátem je zde jedno z mála dochovaných barokních zámeckých divadel s původním vybavením, historickou scénou, kulisami a množstvím vzácně zachovaných divadelních kostýmů. Natáčely se zde pohádky Tři bratři, O Šípkové Růžence, Královský slib (video), Kouzla králů (video) a historická veselohra Slasti Otce vlasti.
Hrady Točník a Žebrák
*** Na hradě uvidíte medvíďata Agátu a Martina, která se narodila v roce 2013 v Žatci a poté žila na hájovně Václava Chaloupka, který s nimi natáčel pro Českou televizi dětský pořad Méďové na cestách.
*** Vystavěním hradu Točníka v tak těsné blízkosti, 2 km od dolního hradu Žebrák, vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.

Karlovarský kraj

Hrad Bečov nad Teplou
***
Na hradě je k vidění unikátní Relikviář sv. Maura. Jedná se o druhou nejcennější zlatnickou památku na území Česka (po českých korunovačních klenotech). Je to schránka, která ukrývá ostatky světců. Jeho objevení v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu. V roce 1984 o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území československé republiky, začal vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K jednání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli zjistit, o jaký předmět má obchodník zájem. Díky několika indiciím se jim to podařilo zjistit a 4.11.1985 začali prohledávat celý bečovský areál. 5.11.1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven.
Zámek Kynžvart
*** Při prohlídce zámku lze spatřit zlatý jídelní servis, který kníže Metternich (viz také) dostal darem od města Paříže. Tento servis je k vidění i ve filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Na zámku se v roce 1963 natáčel český muzikál Kdyby tisíc klarinetů. Najdete tu i unikátní figurku legendárního loupežníka Václava Babinského, kterou prý uhnětl z rozžvýkaného chleba jeho spoluvězeň.
Hrad Loket
*** Na Lokti je vystaven meteorit nazývaný "Zakletý purkrabí z Lokte" (viz také Pověsti z Lokte). Kámen byl nalezen kolem roku 1400 a jedná se o jeden z nejstarších meteoritů na světě. Jeho původní hmotnost byla asi 100 kg.
*** Zdejší 26 metrů vysoká věž schovává loketského draka! Drak Šarkan svou podobou připomíná hada kříženého s ještěrem. Podle pověsti je to ovšem velký dobrák! Dříve k němu údajně chodily loketské hospodyňky pro oheň na podpal v kamnech; viz také Hrůzostrašné vězení na hradu Lokti.
*** V jedné z hradních kobek žije škodolibý skřítek Štrakakal. Střapatý mužík trestá neučesané a neupravené děti plácnutím knihou přes záda.
*** V dobách romantismu hrad Loket navštěvoval německý básník J. W. Goethe. Ve společnosti své mladičké lásky Ulriky tu dokonce oslavil své 74. narozeniny.

Plzeňský kraj

Hrad Rabí
*** V červnu roku 1421 bylo Rabí obléháno a dobyto husity. Při obléhání tady přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka (video) rukou Přibíka Kočovského.
*** Délka budov a hradeb s dělovými baštami měří tři kilometry!
*** Ve zdejších hradních zdech se natáčely pohádky O zapomnětlivém černokněžníkovi a Jabloňová panna (text pohádky).
Hrad Velhartice
*** Pod hradem na své oblíbené chatě trávil volný čas herec Jan Werich (píseň z filmu Císařův pekař a pekařův císař).
*** Nejvyšší purkrabí Království českého Menhart z Hradce na hradě tajně ukryl korunovační klenoty, aby znemožnil korunovaci svého protivníka Jiřího z Poděbrad na krále.
Hrad a zámek Horšovský Týn
*** Natáčely se zde scény z pohádky Nesmrtelná teta (ukázka).

Jihočeský kraj

Hrad a zámek Český Krumlov
*** Rozlohou přes 6 hektarů a s pěti nádvořími je po Pražském hradu druhým největším hradním a zámeckým komplexem v Česku. Pyšní se i zápisem na seznam Světového dědictví UNESCO.
*** Název hradu Krumlov pochází z latinského castrum Crumnau, který charakterizuje terén. Šlo o místo "na křivé louce nebo na nivě". Přízvisko "Český" bylo ve spojení s Krumlovem užíváno od poloviny 15. století.
*** Unikátní českokrumlovský Plášťový most je pětiposchoďové přemostění. Spojuje zámek a zámeckou zahradu. Vystavěn byl roku 1764. V zámeckém parku s rokokovým zámečkem Bellarie (viz také) je do okolní přírody zasazené světově unikátní otáčivé hlediště (viz také), které v roce v roce 1958 vyprojektoval evropsky proslulý architekt a scénograf Joan Brehms (1907- 1995). Díky obousměrnému otáčení kolem své osy hlediště umožňuje divákům už více než 50 let vnímat děj panoramaticky. Ten se může odehrávat kdekoliv kolem diváků na hracím prostoru s rozlohou kolem jednoho hektaru. Na světě existují pouze tři otáčivá hlediště. Druhé otáčivé hlediště v ČR vybudovali v roce 1983 divadelní ochotníci v Týně nad Vltavou.
*** Nejhlubším přístupným místem jsou Václavské sklepy na IV. zámeckém nádvoří, skryté 12 m pod úrovní nádvoří.
Zámek Hluboká nad Vltavou
*** Zámek se svými 140 místnostmi a 11 věžemi nabízí několik variant prohlídek. Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Návštěvníky zaujme i zdejší zbrojnice. Mezi nejcennější zámecké exponáty patří dvoje rokokové saně, jedny stříbřené, druhé zlacené z poloviny 18. století.
*** Na zámku se v roce 1952 natáčela slavná pohádka režiséra Bořivoje Zemana Pyšná princezna (ukázka, písnička). Své sídlo tady měla princezna Krasomila.
*** Svatbu zde v roce 2008 měla zpěvačka Iveta Bartošová a herec Jiří Pomeje.
*** V těsném sousedství zámku můžete zavítat do zoologické zahrady Ohrada. Rozlohou nejmenší česká zoo patří také mezi nejstarší. Byla založena ze soukromé iniciativy Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky Hildy v roce 1937. K vidění je zde okolo 300 druhů živočichů. Za pozornost stojí chov vydry říční.
Hrad a zámek Jindřichův Hradec
*** S plochou přes tři hektary se po Pražském hradě a Českém Krumlově jedná o třetí největší hradní a zámecký komplex v České republice. Zámek si zahrál v pohádce Z pekla štěstí (video) a v oblíbené komedii Svatby pana Voka (ukázka).
Hrad Rožmberk
*** V Rytířském sále uvidíte portrét Bílé paní - Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. Skutečná historická postava žila v 15. století a byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka. V roce 1449 se provdala za Jana z Lichtenštejna. Manželství nebylo šťastné, jedním z důvodů bylo zřejmě zdlouhavé vyplácení nevěstina věna. Nešťastná žena zemřela roku 1476 ve 47 letech a je pohřbena ve Vídni. Zřejmě od 17. století je ztotožňována s Bílou paní rožmberskou, která se čas od času zjevuje na rožmberských sídlech. Podle pověsti je příčinou zjevování Bílé paní kletba Jana z Lichtenštejna. Na smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, ale ona mu odpustit odmítla. Jan nad ní proto před smrtí vynesl kletbu.
Zámek Červená Lhota
*** Na rybníku u zámku si můžete půjčit pramici a prohlédnout si park i zámek z trochu jiné perspektivy. Červenou Lhotu proslavila hudební pohádka Zlatovláska (celý film) z roku 1973 s Jorgou Kotrbovou a Petrem Štěpánkem v hlavních rolích. Dále se zde natáčely pohádky Princezna na hrášku a O zatoulané princezně (celá pohádka).
*** Proč je zámek červený? Historické prameny o tom mlčí. Podle lidové pověsti však prý kdysi dcera jednoho z majitelů zámku dospěla k závěru, že víra v boha jí nic prospěšného nepřináší a odmítla odejít na rodinnou modlitbu do zámecké kaple. Ve vzteku uchopila posvátný kříž a vyhodila jej z okna do vody. V tom okamžiku se komnata naplnila pekelným zápachem a zjevil se čert, který ji odnesl  s sebou do pekla. Ještě před tím však pekelník stačil na stěnu nakreslit svým pařátem namočeným do dívčiny krve znamení kříže. Toto znamení pak nešlo žádným způsoben odstranit a jedinou možností jak jej zakrýt bylo přetřít celý zámek červenou barvou.
Zámek Orlík
*** Zámek byl díky výborné poloze na ostrohu Vltavy takřka nedobytný. V současnosti je však díky orlické přehradě hladina vody o 80 metrů výše. V reprezentačních prostorách často pobýval následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este. V roce 2010 došlo k vloupání do zámku. Ze sídla Schwarzenbergů odnesli zloději věci odhadem za milion korun. Cílem zlodějů byly především sečné a bodné zbraně.
*** Poblíž zámku se nachází zámecké akvárium s expozicí sladkovodních ryb "Pod hladinou orlické přehrady" a se stálou výstavou fotografií "Ztracená řeka", která zachycuje Vltavu a její okolí před vybudováním orlické přehrady.

Kraj Vysočina

Zámek Telč
*** Filmaři zde natáčeli pohádky Jak se budí princezny (celá pohádka) a Z pekla štěstí (celá pohádka) Posledním velkým natáčeným snímkem byla nová verze slavné Angeliky. K zámku patří také Kaple Všech svatých. Slouží jako poslední místo odpočinku Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Valdštejna.
Zámek Náměšť nad Oslavou
*** Náměšťský zámek byl po Mahenově divadle v Brně druhým objektem na Moravě, který měl na počátku 20. století zavedenu elektřinu. V letech 1946 a 1947 tady pobýval prezident Edvard Beneš, který zámek užíval jako letní sídlo. Natáčela se zde pohádka Císař a tambor (ukázka) a také scény ze seriálu Četnické humoresky.
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
*** Na zámku se natáčely některé scény z filmu Andělská tvář (ukázka) režiséra Zdeňka Trošky.
Hrad Lipnice
*** Na hradě a v jeho okolí se natáčely pohádky Ať žijí rytíři (ukázka), Čert ví proč (film o filmu) a komedie Signál.

Jihomoravský kraj

Zámek Lednice
*** Celý Lednicko-valtický areál  s rozlohou téměř 300 km2 lze projet na kolech. Všude vedou cyklotrasy a vinařské stezky. Kola si mohou návštěvníci zapůjčit v penzionech. Hippoclub Lednice zajišťuje romantické vyhlídkové jízdy v kočárech po zámeckém parku a kolem zámeckých rybníků.
*** Významným zámeckým pánem byl Alois II. z Lichtenštejna. V mládí hodně cestoval. Mimo jiné podnikal výpravy do Itálie, kde získal kulturní rozhled. Byl také velkým hospodářským reformátorem. Zasloužil se o vybudování první zemědělské školy v habsburské monarchii.
*** V zámecké zahradě si návštěvníci mohou prohlédnout skleník, který byl při zámku vybudován v letech 1843-45 podle projektu Jiřího Wingelmüllera, Minaret, zvaný též Turecká věž, který byl zbudován podle plánů architekta Josefa Hardtmutha v roce 1798, romantickou umělou zříceninu Janův hrad (Janohrad), postavenou v letech 1801-1807 a Apollonův chrám, který dnes slouží jako vyhlídková terasa.
Zámek Valtice
*** Valtický zámek byl nejen rezidencí knížete, ale v době jeho nepřítomnosti byly reprezentační místnosti přístupné, a to už od první poloviny 19. století! Mezi významné návštěvníky zámku patřil rakouský císař František Josef I., viz také článek na webu Čt, či kancléř Metternich, viz také. Zámek Valtice se také pyšní zámeckým sklepem, nejstarším ve Valticích, který nabízí návštěvníkům nejen prohlídku těchto unikátních prostor doplněnou výkladem o historii vinařství, ale také seznámení s produkcí vinařské firmy Vinné sklepy Valtice.
*** V zámeckém parku se nacházejí dvě veřejně přístupné stavby, Kolonáda na Rajstně a Dianin chrám (též lovecký zámeček Rendez-vous), zasvěcený římské bohyni lovu Dianě.
Zámek Vranov nad Dyjí
*** Na zámku se natáčela pohádka Nesmrtelná teta (ukázka) s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Filmaři zde také umístili francouzský zámek Mornay z romantického filmu Zdeňka Trošky  Andělská tvář (ukázka).
*** Zámecká kaple Nejsvětější Trojice z konce 17. století s podzemní hrobkou patří k nepřehlédnutelným církevním stavbám středoevropského baroka.
Hrad Bítov
*** Poslední soukromý majitel hradu, velkoprůmyslník a bonviván Jiří Haas z Hasenfelsu (viz také), na hradě založil vlastní zoologickou zahradu (v té době jednu z největších na kontinentu). Měl zásluhu i na vytvoření největší sbírky vycpaných psů na světě. Tato sbírka čítá 51 hafanů nejrůznějších ras.Jiří Haas byl také velký svůdník ne nadarmo přezdívaný Český Casanova. Ve svém nejlepším období měl podle svého životopisce 285 žen za pouhý jeden rok.
Hrad Pernštejn
*** Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem
Bärenstein, v překladu "medvědí kámen". V podhradí totiž protéká říčka Nedvědička (dnes bychom řekli Medvědička).
*** Hrad je i zkušeným "hercem". Zahrál si v pohádkách Jak se budí princezny, Pták Ohnivák (přepis pohádky) či Sedmero krkavců (film). Francouzi zde v roce 2012 natáčeli novou romantickou Angeliku.
*** Pověst o parádivé komorné a zrcadlu: Mladá komorná Eliška se neustále parádila, shlížela v zrcadle a zanedbávala své povinnosti. Když jednou chyběla na mši, všiml si toho starý mnich a šel dívku hledat. Objevil ji u zrcadla a připomněl jí, že zmeškala začátek mše, ale Eliška se na něj hrubě obořila. Kněze to rozzlobilo natolik, že dívku proklel a ona se propadla do země. Od těch dob prý bloudí chodbami Pernštejna jako bílá paní. Zrcadlo, před kterým trávila parádivá Eliška tolik času, je od těch dob také prokleté. Která návštěvnice hradu se do něj zadívá, do roka ztratí veškerou svou krásu!

Zlínský kraj

 Zámek Kroměříž
*** Fotogeničnost kroměřížského zámku často využívají filmaři, vznikly zde slavné filmy, jako např. Formanův Amadeus či hudební komedie Třicet panen a Pythagoras (ukázka).
*** V polovině 20. století prošla zásadní rekonstrukcí zámecká věž, kterou v posledních dnech 2. světové války zapálila německá vojska dělostřeleckým granátem.
*** Zámecká barokní knihovna se svými 21500 svazky knih patří k nejvzácnějším v České republice! Jsou zde vystaveny i dvě dvojice unikátních historických glóbů.
Zámek Lešná
*** V téměř každé místnosti zámku jsou bohatě vyřezávané dubové dřevěné stropy, stěny jsou pokryty obložením. Všechny dřevěné prvky byly vyrobeny ve Vídni, po částech převezeny do Lešné a teprve zde smontovány.
*** U zámku najdete zoo. První exotická zvířata se v Lešné objevila v roce 1930, kdy zde vznikl soukromý zoopark. Dnes zoo chová 210 druhů zvířat. Celý areál je navíc zajímavý i z botanického hlediska.
*** Díky cestovatelské vášni hraběte Seilerna se nachází v zámku velké množství historických cenností, jako je japonský či čínský porcelán, antické vykopávky či truhlice ze santalového dřeva.
Hrad Buchlov
*** Pověst o památné lípě neviny vypráví, že roku 1851 byl odsouzen k trestu smrti za pytláctví jistý Vlček, který i na mučidlech tvrdil, že je nevinen. Přesto nakonec mučení podlehl a přiznal se. Po vynesení rozsudku znělo jeho poslední přání: "Na důkaz své neviny zasadím tuto malou lipku kořeny vzhůru a korunou do země, a pokud se do roka ujme, má nevina bude prokázána!" Páni soudci byli tak udiveni, že nakonec vsadili Vlčka na jeden rok do vězení a čekali. Dle pověsti se lípa za rok zazelenala a Vlček byl propuštěn na svobodu.
*** Na Buchlově najdete i skálu, odkud vzali kámen do základů Národního divadla v Praze.

Moravskoslezský kraj

Zámek Hradec nad Moravicí
*** Významným hradním pánem na zámku byl Přemysl Otakar II. Za jeho vlády se Čechy proměnily ve vrcholně feudální stát, kde měl rozhodující slovo král. Panovník zřídil v Praze zemský soud a snažil se podpořit kolonizaci pohraničních území. Zakládal nová královská města (Kolín, Klatovy, České Budějovice, Domažlice, Louny, Kadaň) a zabydloval je německými kupci a řemeslníky. Tím se zlepšila i finanční situace královské pokladny. Přezdívalo se mu také Král železný a zlatý.
*** Zámeckým parkem a nádhernými okolními bukovými lesy vede výletní trasa - Lovecká stezka Lichnovských.
*** V naučném centru v prostorách Bílého zámku si návštěvníci mohou vyzkoušet repliky historických kostýmů, prohlédnout a osahat středověké poháry, misky a repliky zbroje a zbraní.
*** Na zámku pobývala řada slavných osobností, jako např. hudební skladatel Ludwik van Beethoven, Ferenc Liszt a geniální houslista Niccolo Paganini.
Slezskoostravský hrad
*** Na hradě je k vidění největší desková dřevořezba (12x16 m) a nejdelší řetěz vytesaný z jednoho kusu kamene. Jde o uznané české rekordy!
*** Zdejší pověsti praví, že pod hradem bývaly ukryty poklady. Ty však bylo možné spatřit jen na Velký pátek. Hlídal je u dveří stojící muž se železnou palicí, který by každému případnému zloději jediným úderem rozdrtil hlavu.
*** Jako na jiných hradech, i zde existovala Bílá paní. Bíle oděná žena s rozpuštěnými vlasy, hořící svíčkou v levé a zlatým klíčem v pravé ruce se zjevovala pouze tehdy, měl-li někdo z rodiny majitele hradu zemřít.
*** V jednotlivých patrech hradní věže si mohou návštěvníci prohlédnout expozici historie hradu a města Ostravy, expozice Třicetileté války (viz také video) a období husitství. V 1. patře věže se nachází stálá výstava více než 60 panenek ve vesnických krojích.
*** Ve sklepním prostoru hradní pevnosti se nachází velká akvária se sladkovodními rybami, muzeum čarodějnic, expozice Práva útrpného s mučírnou a expozice Permoníci a čerti v podzemí Slezskoostravského hradu. K vidění je i dobová hradní kavárna.
Hrad Hukvaldy
***
Podle místní lidové tradice hrad získal svoje jméno prostřednictvím místních víl, kterým se říkalo "húkalky". Jejich houkání a pokřikování děsilo noční chodce, kteří procházeli po cestách vedoucích hukvaldskými lesy.
***
Hrad Hukvaldy nebyl díky své poloze zřejmě nikdy dobyt. Během třicetileté války odolal útokům Valachů, Dánů a snad i Švédů. Dánská vojska hrad v roce 1626 marně obléhala dokonce celých devět měsíců!
*** Největší slabinou Hukvald byl nedostatek vody. Teprve v 16. století byla na hradě pracně vyhloubena studna. Její hloubka byla asi 150 metrů a voda z ní byla čerpána pomocí ohromného šlapacího kola, poháněného vězni.
*** Hrad je také dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy, který probíhá vždy v červenci; viz Leoš Janáček.

Olomoucký kraj

Hrad Bouzov
*** Hrad svou romantickou fotogeničností už dlouhá léta láká filmaře. Natáčely se tady oblíbené pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci (celá pohádka), O Janovi a podivuhodném příteli či Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (celý seriál). Zmínit můžeme i letní komedii Kopretiny pro zámeckou paní (celý film).
*** Unikátní jsou dva funkční padací mosty a padací mříž, které mohou návštěvníci spatřit při slavnostních příležitostech v provozu.
*** V roce 1929 poctil hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Významným zámeckým pánem byl Evžen Habsburský, kterému se podařilo geniálně přestavět Bouzov do dnešní podoby. Vnitřní vybavení hradu z části pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena a z části se jedná o předměty vyrobené speciálně pro hrad Bouzov.
Zámek Velké Losiny
*** Významným zámeckým pánem byl Jindřich František Boblik, rakouský císařský laický inkvizitor, který vedl čarodějnické procesy na Šumpersku, zvláště ve Velkých Losinách. Má na svědomí přes 100 upálených, včetně šumperského děkana Kryštofa Lautnera. Většinu majetku upálených si rozdělil s losinským panstvem. Byl zřejmě silně psychicky narušenou osobností. Nadměrné používání mučících praktik u obžalovaných ukazuje na sadistickou osobnost. Čarodějnické procesy zastavil až Jan Jáchym ze Žerotína. O zdejších procesech natočil režisér Otakar Vávra v roce 1969 mrazivý historický film Kladivo na čarodějnice (celý film).
*** Na zámku je k vidění soubor kočárů a sáněk. Vzácným exponátem jsou renesančně-barokní nosítka, která se používala k dopravě váženého panstva na konci 17. století. Podle současného bádání se jedná o nejstarší dochovaná nosítka svého druhu.
Hrad Šternberk
*** Na hradě můžete vidět osobní výtah z počátku 20. století a původní středověký záchod - prevét (staročesky výsernice).
*** Ze Šternberka pocházejí slavné herečky Hana Maciuchová + video a Valérie Zawadská.

Pardubický kraj

Zámek Litomyšl
*** Pro letní období, kdy na zámku v Litomyšli pobývala šlechta, bylo vystaveno barokní divadélko, které bylo otevřeno v roce 1798. Toto divadlo, zachované včetně jevištní techniky k výměně dekorací a překrásných kulis, je jedním z mála dochovaných historických divadel v Evropě.
*** V zámeckém pivovaru se v roce 1824 narodil slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana. Ve městě si můžete prohlédnout jeho rodnou světničku.
*** Na zámku si také můžete prohlédnout stálou expozici historických klavírů. Řada klavírů je spjata se známými osobnostmi, například s Rudolfem Frimlem (ukázka tvorby) či Zdeňkem Fibichem.
Hrad Kunětická hora
*** Na nádvoří hradu se konají vystoupení skupin historického šermu a ukázky výcviku dravých ptáků. V provozu je také skvěle vybavená lukostřelnice.
*** Legenda praví, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách se nachází podzemní bludiště, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří obří sály se zlatými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Nešťastníci hledají poklad, o který přišli vlastní vinou.
Video TV NOE: Kunětická hora - Polabí
Zámek Slatiňany
*** V 50. letech minulého století bylo v prostorách zámku zřízeno hippologické muzeum, které dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku před zhruba 55 miliony let! Ve 34 místnostech zámku jsou umístěny předměty s koňskou tematikou. Svým rozsahem a komplexností sbírek se stalo toto muzeum nejrozsáhlejší v Evropě. V přilehlém hřebčíně si můžete prohlédnout i koně Převalského, v minulosti v přírodě vyhynulého.Ve zdejším hřebčíně se natáčel oblíbený seriál z dostihového prostředí Dobrá voda (Přehled dílů).

Královéhradecký kraj

Zámek Ratibořice
*** Na zámku se v roce 1940 natáčel slavný film Babička režiséra Františka Čápa s Terezií Brzkovou v hlavní roli i novější verze režiséra Antonína Moskalyka z roku 1971. Babičku si tehdy zahrála Jarmila Kurandová.
*** Poblíž zámku v Ratibořicích se nachází sousoší Babička s vnoučaty od českého sochaře Otto Gutfreunda z roku 1922; viz také Babiččino údolí.
*** Významnou obyvatelkou zámku byla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská. České veřejnosti je známa především jako "paní kněžna" z novely Boženy Němcové Babička (ukázka). Boženu Němcovou podporovala a udržovala s ní kontakt.
Hrad Kost
*** Hrad Kost leží v údolí Plakánek v Českém ráji. Ke svému jménu podle staré pověsti přišel díky husitskému  vojevůdci Janu Žižkovi, který Kost neúspěšně dobýval. Žižka prý tehdy rozzuřeně zvolal: "Hrad je tvrdý jako kost a kost patří psu!"
*** V hradní mučírně je také vystavena jediná veřejně přístupná funkční gilotina v Česku, která si zahrála v americkém filmu Mlčení jehňátek. Jedná se o kopii gilotiny, na níž se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Originál je uložen v Pankrácké věznici v Praze.
*** Filmaři zde natáčeli scény z oblíbené pohádky S čerty nejsou žerty (celý film).
Zámek Opočno
*** Zámecká knihovna čítá 10 tisíc svazků. Interiéry zdobí trofeje exotických zvířat a předměty, které si z cest po Africe a Americe přivezl významný zámecký pán, kníže Josef Colloredo-Mannsfeld.
*** Unikátem opočenského zámku je sbírka historických a orientálních zbraní, patřící k nejvýznamnějším v České republice. Velká pozornost je věnována palným zbraním a zbroji. Za pozornost stojí i sbírka popravčích mečů.
*** Natáčely se zde i scény seriálu F. L. Věk (celý seriál) (audio Českého rozhlasu) režiséra Františka Filipa.
Zámek Hrádek u Nechanic
*** Zámek je nejen nejmladším neogotickým (novogotickým) zámkem v České republice, ale patří k nejmladším zámeckým stavbám vůbec.
*** Romantická podoba zámku je velmi zajímavá i pro filmaře. Natáčela se zde pohádka Princ a Večernice (celá pohádka) či snímek Jana Eyrová (Wikipedie). Z novodobé produkce pak filmy Milenec lady Chatterleyové, Tmavomodrý svět (film o filmu) pohádky Anička s lískovými oříšky (celá pohádka) či Elixír a Halíbela (celá pohádka).
*** Technicky zajímavé je řešení ústředního podlahového vytápění pro všechny místnosti.
*** Zámek Hrádek u Nechanic byl sídlem hrabat z Harrachu; viz rod Harrachů

Zámek Náchod
*** Ve městě se v 70. letech natáčela detektivka režiséra Dušana Kleina Případ mrtvých spolužáků s Eduardem Cupákem a Karolinou Slunéčkovou (celý film).
*** Děti potěší medvědárium v hradním příkopu s medvědy Dášou a Ludvíkem, kterým je oběma kolem dvaceti let.
*** Na zámku je také k vidění expozice řádů, medailí, mincí a šperků, shromážděných  jeho posledními majiteli Schaumburg-Lippe, např. Nassavský domácí Řád zlatého lva, dánský Řád slona, pruský Řád červené orlice i ukázky šperků z klenotnice princezen z 19. století.
*** Významným zámeckým pánem byl Octavio Piccolomini. Byl to italský generál sloužící Svaté říši římské a velitel tělesné stráže Albrechta z Valdštejna. Později se podílel na spiknutí proti Valdštejnovi, které vyústilo ve Valdštejnovu vraždu. Následně byl odměněn hodností maršála, 100 tisíci zlatými a náchodským panstvím. Náchodský zámek následně významně přestavěl.

Liberecký kraj

Zámek Sychrov  - Wikipedie
*** Na místě dnešního zámku stávala v 15. století tvrz, později barokní zámeček. Hlavní rozkvět Sychrova začal ve 20. letech 19. století, kdy se novým majitelem Sychrova a svijanského panství stal kníže Karel Alain Gabriel Rohan. Tím začala stopětadvacetiletá éra Rohanů na Sychrově a doba největší slávy zámku. Po druhé světové válce byl zámek konfiskován a stal se majetkem státu, protože jeho poslední majitel Alain Rohan přijal ve 30. letech německé občanství.
*** Mimořádnou pozornost věnoval kníže Kamil Rohan zámeckému parku v anglickém stylu. Najdete zde oranžerii, která sloužila i jako letní zámeček a květinová galerie. Mezi další zajímavá místa patří Rudolfova vyhlídka a romantická zřícenina Arturův hrad.
*** Se zámkem je spojeno mnoho významných hostů. Často zde pobýval hudební skladatel Antonín Dvořák. K dalším návštěvníkům patřil císař František Josef I. (audio), korunní princ Rudolf nebo arcivévodkyně Marie Terezie.
*** Na zámku se natáčely pohádky Kočičí princ (celá pohádka), Nejkrásnější hádanka (ukázka) a Nesmrtelná teta. V pohádce Zlatovláska (celá pohádka) pracoval Jiřík (Petr Štěpánek) u zlého krále jako kuchař právě na Sychrově.
Zámek Zákupy
*** Zámek zažil velmi významnou historickou událost. 1. července 1900 se v kapli konal sňatek následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda ďEste s hraběnkou Žofií Chotkovou.
*** Malířskou výzdobu na zámku provedl český romantický malíř Josef Matěj Navrátil. Ten také vytvořil návrhy na vzory tapet či dekoračních látek.
*** V zámeckém příkopu uvidí děti oblíbeného medvěda Medouška. V části zámeckého sklepení je výstava strašidelných bytostí (drak, hejkal, divoženky, vodník atd).
Hrad Trosky
*** Při prohlídce hradu má návštěvník možnost vystoupat na 57 metrů vysokou věž Babu i na vyhlídku pod věží Panna (47 m), (Pověst o věžích Panna a Baba, viz též reportáž Českého rozhlasu), které skýtají krásný výhled do okolní krajiny. Za příznivého počasí lze spatřit Prahu, Mladou Boleslav či Turnov, České středohoří, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše a velkou část Českého ráje.
*** Pod hradem se údajně nacházejí rozsáhlá sklepení a podle pověsti je zde ukrytý poklad loupeživých rytířů Šofa a Švejkara. Také Ota z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera, (viz též) zřejmě skryl ukradený poklad do podzemního labyrintu.
Hrad Bezděz
*** Bezděz je opředen mnoha tajemstvími. Říká se, že zde mniši ukryli poklad. Další legenda vypráví příběh o tajemné chodbě. Tou měla utíkat do vesnice královna Kunhuta se synem Václavem, pro něž se hrad stal nedobrovolným vězením.
*** Na své si na hradě přijdou i milovníci strašidelných historek. Jednou z nich je pověst o bezdězském poustevníkovi, který uzdravoval lidi a zamiloval se do ďábla převlečeného za krásnou a nemocnou dívku Miladu. Poustevník se k ní nejprve modlil, později ho ale ďábel v Miladině těle svedl. Dívka porodila dítě a poustevník ze zoufalství svůdkyni zabil. Po svém činu zešílel a dítě záhadně zmizelo v lesích.
*** Na hrad Bezděz v 19. století často zamířil i romantický básník Karel Hynek Mácha, který se ve zdejším kraji inspiroval ke svým nejznámějším dílům. Ve staré roubence v blízkých Doksech je Máchův památník.

Ústecký kraj

Zámek Duchcov
*** Na zámku pobýval slavný italský sukničkář a svůdník Giacomo Casanova. Coby knihovník hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna zde měl třináct let služební byt a strávil zde poslední roky svého života. Zemřel v Duchcově 4.6.1798 ve věku 73 let. Pochován byl na místním hřbitově, jeho hrob se však nezachoval.
Zámek Jezeří
*** Největší rozkvět zažil zámek za Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic. V tomto období se Jezeří stalo jedním z nejvyhledávanějších kulturních a hudebních středisek v Čechách. Zámek byl začátkem 19. století kulturním centrem. V místním divadle vystupovali významní hudebníci, např. Beethoven a jiní.
*** U zámku byla objevena zajímavá technická památka - štola, kde se dříve těžila železná ruda. Pro veřejnost je nepřístupná, i když se dovnitř dá vstoupit na vlastní nebezpečí. V minulosti na zámku sídlila armáda a byl zde i hornický internát.
Zámek Ploskovice
*** Zámek je vyhledáván českými filmaři. Objevil se např. ve filmech Princ a Večernice (celá pohádka) či Jára Cimrman ležící, spící.
*** Se zámkem souvisí příběh o bájném rytíři Daliborovi z Kozojed (viz též Staré pověsti české a článek Proč nouze naučila Dalibora housti), který se ujal zdejších vzbouřených poddaných. Povstání však bylo potlačeno a Dalibor byl uvězněn ve věži Daliborce na Pražském hradě.
*** Kromě jedinečné architektury nabízí zámek rovněž procházku jedinečným zámeckým parkem, který byl původně koncipován jako malé severočeské Versailles.

Zdroj:Blesk Extra - Průvodce 55 hradů a zámků. Poznámka: U odkazů na videa uložená na serverech YouTube se předpokládá, že uživatelé vkládající videa na tyto servery musí mít náležitě ošetřena autorská práva tak, aby veškerý vkládaný obsah byl s autorskými právy v souladu. Webové stránky zde zmiňovaných hradů a zámků naleznete na úvodní stránce ZDE

 

Místa, kde načerpáte energii
Galerie: Kde tryská energie

Již naši předkové věděli, že některé lokality mají svou specifickou energii. Jsou místa, kde magické a tajemné síly působí dodnes. Zejména senzitivní lidé na nich pociťují velký příliv nevysvětlitelných sil. Přehled obsahuje několik vybraných lokalit, další lokality naleznete na webové stránce Galerie: Kde tryská energie.

Vybrané lokality: Andělská hora  Belveder  Bezděz  Český Šternberk  Čestice  Dívčí kámen  Holašovický kruh  Hora sv. Klimenta v Chřibech  Jihlava  Jiřetín pod Jedlovou  Karlova Studánka  Klobouky  Komáří vížka  Krkonoše  Měděnec  Lemberk v Jablonném  Mníšek pod Brdy  Neratov, Bartošovice v Orlickách horách  Říp  Slavonice  Svatá Hora  Svatý Jan pod Skalou Týřov  Velehrad
 

Andělská hora, viz také: 1 2 (mapa): Zdejší energie působí příznivě na nervovou soustavu člověka, utlumuje deprese, posiluje ochrannou funkci lidské aury. Pozitivní energie: 1 2 3. Pověsti: 1 2 3 4 Toulavá kamera Čt: Andělská hora.
 

Belveder - Letohrádek královny Anny, viz také (mapa): Mnoho lidí si pochvalovalo, že pobyt zde jim zlepšil soustředění a posílil schopnost učit se. Mystika Belvederu. Pověst. Toulavá kamera Čt: Letohrádek královny Anny. Zpět
 

Bezděz, viz také (mapa): Není to jen krásný výhled do kraje, zdejší energetické působení bylo zaznamenáno mnoha psychotroniky. Pozitivní energie, viz také. Pověsti, viz také O hradní paní a skřítkovi. Další informace. Toulavá kamera Čt: Hrad Bezděz 1 2. Zpět
 

Český Šternberk, viz také  (mapa): Pobyt v tomto hradu má prý pozitivní vliv na bolesti hlavy, ulevuje kloubům, pomáhá při osteoporóze a má příznivé účinky na zubní nervy. Pověst. Další informace. Zpět
 

Čestice (mapa): Pobyt na zámku Čestice u Volyně podporuje touhu dělat dobré skutky a pomáhat druhým lidem. Video: Čestice - Kalvárie, místo s pozitivní energií. Toulavá kamera Čt: Čestice a Dobrš. Zpět
 

Dívčí kámen (mapa): Známá gotická zřícenina hradu (viz také: 1 2 3) u Vltavy, která má blahodárný vliv na lidi trpící poruchami spánku. Toulavá kamera Čt: Zřícenina hradu Dívčí kámen.
 

Holašovický kruh (mapa): Má průměr 30 metrů a stojí na louce za vesnicí. Kamenný kruh vyzařuje léčivou energii, jež příznivě působí na 95% chorob patologického spektra. Dále je kruh vhodný k meditacím a podpoře duchovního rozvoje. Další informace: 1 2 3 4 5 video. Toulavá kamera Čt: Holašovice. Zpět
 

Hora sv. Klimenta v Chřibech, viz také (mapa): Jedno z duchovních míst hluboce spjatých s historií Moravy. Pobyt zde pomáhá lidem s horší pamětí, vyjadřováním a povznáší ducha. Zpět
 

Jihlava: Zdejší katakomby přitahují ezoteriky již léta. Jde o rozsáhlý podzemní labyrint, v němž se vyskytuje zvláštní úkaz světélkující stěny. Další informace o katakombách: 1 2 3 4; záhady; video1; video 2; video 3; video 4; Zpět
 

Jiřetín pod Jedlovou (mapa): Zděná kaple (viz také) nacházející se ve Šluknovském výběžku je obdařena božskou aurou, která je dobře vnímatelná už na nejspodnějších schodech křížové cesty. Traduje se, že chrání před škodlivými vlivy, negativními emocemi a temnými silami. Toulavá kamera Čt: Jiřetín pod Jedlovou 1 2. Zpět
 

Karlova Studánka (mapa): O léčivé síle kamenů tu moc dobře vědí své. Kameny zde mají dokonce své muzeum a i díky tomu tu lze rozvíjet a posilovat svou citlivost a vnímání jejich energie. Pověst. Toulavá kamera Čt: Karlova Studánka 1 2. Zpět
 

Klobouky (mapa): Jen málokde u nás se mohou pyšnit vztyčeným menhirem. K těmto místům se hrdě řadí obec Klobouky ve středních Čechách. Ten zdejší je 3,5 m vysoký a metr široký, jmenuje se Kamenný pastýř a už mnoho senzibilů se shodlo na tom, že vyzařuje mimořádně silnou pozitivní energii. Použití menhiru je následující: stoupněte si k němu zády, opřete se, přitiskněte dlaně, dotkněte se ho hlavou. Energetické dráhy se tak uzavřou a z vašeho organismu bude odcházet vše negativní a tíživé. Zpět
 

Komáří vížka, viz také (mapa): Okolí této rozhledny poblíž obce Krupka na Teplicku je tradičním nalezištěm polodrahokamů, a není se proto co divit, že pobyt zde působí na senzitivnější jedince afrodiziakálně. Lidé se zde zbavují splínu, posilují své odhodlání (řada lidí se zde rozhodla přestat kouřit) a vůli. Zlepšuje se tu i sebevědomí. Na vrchol Komáří vížky s rozhlednou vede lanovka (viz také). Lanovka na Komáří vížku na www.ceskehory.cz. Zpět
 

Krkonoše, (Wikipedie, encyklopedie, video, mapa): Také Krkonoše (přehled informací) vyzařují silnou pozitivní energii. Nejsou velké rozlohou, je však možné, že vás okouzlí natolik, že zde budete chtít strávit zbytek života nebo se sem budete celý život vracet; videa Správy KRNAP. Zpět
 

Lemberk v Jablonném (mapa): Tento podještědský zámek posiluje sebevědomí, vrací ztracenou důvěru a zbavuje strachu z budoucnosti. Zámek je spojený s životem sv. Zdislavy z Lemberka, které je věnována jedna ze zámeckých expozic. Toulavá kamera Čt: Zámek Lemberk, Svatá Zdislava z Lemberka. Zpět
 

Měděnec, viz také (mapa): Energeticky velmi silné místo v Krušných horách (viz také), které pomáhá zbavovat se stresu a negativních nálad. Zpět
 

Mníšek pod Brdy (mapa): Jedno z nejmagičtějších míst. Na kopci nad městem se nachází areál známého poutního místa Skalka s barokním kostelíkem sv. Máří Magdalény. Zdejší energetické proudění pomáhá rychle a účinně mírnit jakékoli projevy psychických problémů. Turisté mohou také navštívit zdejší zámek. Toulavá kamera Čt: Mníšek pod Brdy, Zámek Mníšek pod Brdy. Zpět
 

Neratov (Bartošovice v Orlických horách), (mapa): V místním kostele je spousta pozitivních zón, které pomáhají i beznadějně nemocným. Toulavá kamera Čt: Bartošovice v Orlických horách. Zpět
 

Říp, viz také (mapa): Památná hora všech Čechů se nachází v blízkosti Roudnice nad Labem, má nezměřitelný duchovní náboj a otevírá srdeční čakru. Toulavá kamera Čt: Hora Říp 1 2. Zpět
 

Slavonice, viz také (mapa): Město poblíž Starého Města pod Landštejnem na česko-rakouských hranicích je známé tím, že procházky zdejšími ulicemi mají pozitivní vliv na krevní oběh a jsou prospěšné při nemocech srdce. Toulavá kamera Čt: Slavonice, Spolkový dům Slavonice. Zpět
 

Svatá Hora (mapa): Naši předci věděli, proč ji pojmenovali právě takhle. Tato příbramská hora v sobě skrývá mnohá tajemství a jedním z nich je, že má ozdravné účinky a podporuje samoléčitelské schopnosti organismu. Toulavá kamera Čt: Svatá Hora u Příbrami. Zpět
 

Svatý Jan pod Skalou, viz také (mapa): Jeskyně poblíž stejnojmenné obce u Berouna uzdravuje pohybové ústrojí a klouby. Stačí si v ní naplánovat několik kratších pobytů a výsledky se brzy dostaví, zdejší energetické působení je totiž podpořeno bohatým kořenovým systémem okolních lesů. Zpět
 

Týřov, viz také (mapa): Zřícenina hradu, který se nachází poblíž Křivoklátu, vyzařuje zvláštní energii. Ta pomáhá lidem s vadami řeči, soustředěním a hyperaktivním jedincům. Senzitivnější lidé se zde mohou cítit nesví, protože zde nejednou došlo k probuzení telepatických schopností. Zpět
 

Velehrad, viz také (mapa): Pobyt v místním kostele Zjevení Páně zvaném Cyrilka pomáhá snižovat krevní tlak, zvyšuje paměť a podporuje léčbu cukrovky. Zpět
 

Zdroj: časopis Sedmička, příslušné webové stránky a reportáže Toulavé kamery Čt, pokud byly v příslušné lokalitě natočeny.

 

Zachraňme kostely (Televize NOE)

Kostel Nejsvětější Trojice v Albrechticích u Rýmařova
Albrechtice u Rýmařova - mapa
Kostel svatého Víta v Zahrádce
Zahrádka u Ledče nad Sázavou - mapa
Kostel Nalezení sv. Kříže a kaple sv. Anny v Pelhřimově
Pelhřimov - mapa
Kostel sv. Archanděla Michaela v Jiříkově
Jiříkov (okres Bruntál) - mapa
Poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích
u Žlutic
   Skoky u Žlutic - mapa
Poutní kostel sv. Anny na Annabergu - Andělské hoře
Andělská hora - mapa
Kostel sv. Markéty ve Skytalech
Skytaly - mapa
Kostel sv. Barbory v Manětíně
Manětín - mapa
Kostel sv. Petra a Pavla v Bernarticích
Bernartice - mapa
Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích
Tasnovice - mapa
Kostely sv. Jana Křtitele ve Vroutku a kostel Narození
Panny Marie v Kryrech
  Vroutek; Kryry; - mapa
Kostel sv. Máří Magdalény v Krasíkově
Krasíkov - mapa
 

Park Boheminium Mariánské Lázně

Park Miniatur v Mariánských Lázních byl založen v roce 1995. Po nákladné úpravě zahradního areálu se o čtyři roky poté otevřel pro veřejnost. Začínalo se s pěti modely českých památek zhotovených v jednotném měřítku 1:25, prvním byl zámek Červená Lhota.
Expozice ve volné přírodě je inspirativní procházkou po zajímavých místech a památkách České republiky. Vystavené modely jsou precizní prací modelářů, velmi věrně odpovídají originálu, jen jsou 25x menší. Kvalitě modelů odpovídá i cena, která se pohybuje ve statisících korun, cena větších exponátů přesahuje i milionové částky. Modely jsou vyrobeny převážně z plastu, aby obstály v povětrnostních podmínkách v nadmořské výšce 750 m. Prohlídkový okruh má délku téměř 1,5 km. Každou sezónu se expozice zvětší o 3-5 modelů. Od roku 2005 nese parková expozice název Boheminium, odvozený od historického pojmenování naší země Bohemia. Toulavá kamera Čt: Park Boheminium.   www.boheminium.cz    Fotogalerie s informacemi o vystavovaných památkách

 

Věže severních Čech a blízkého sousedství
Toulky po zajímavých objektech - fotografie a informační videa

Rozhledna Dubecko   Kostel sv. Vavřince Dlouhý Most   Slavnost Alainovy věže   Kostel sv. Antonína Velikého Liberec   Kopanina   Vlčí hora u Krásné Lípy   Frýdštejn   Tanečnice   Dýmník   Trosky - díl 1. (fakta)   Trosky - díl 2. (pověsti)   Janov nad Hřenskem   Rozhledna Frýdlant   Studenec   Budyšín - Reichenturm - Bohata wěža   Jilemnická radnice   Věž na vodu a uhlí ve Vratislavicích   Katedrála sv. Petra v Budyšíně   Věž dolních kasáren v Liberci   Am Schweren Berg   Pivovarská věž v Jablonném v Podještědí   Rakouská věž zámku Sychrova   Jonsdorfská Jeptiška   Lidové sady Liberec   Na Stráži (Sloup v Čechách)   Českolipská radnice   Kostel sv. Vavřince v Chrastavě   Hvozd / Hochwald Turm   Hrubý Rohozec   Rozhledna Hrádek nad Varnsdorfem   Jonsdorfské skalní věže a lomy   Jablonecká radnice   Rampouch truhláře Rezka v Zásadě   Prachovské skály   Věž chrastavské radnice   Černá Studnice   Věž staré liberecké radnice, díl první, díl druhý (věž Severočeského muzea)   Johanniskirche Žitava   Hrubá Skála   Mlýn na Lysém vrchu   Lemberk - procházka kolem vodojemu   Lemberk   Mon Plaisir   Litinová kráska nad Lobau   Tichánkova rozhledna (Tábor)   Alainův kamenný posed   Císařský kámen   Vyhlídka libereckého zámku   Neugersdorfský Bismarckturm   Královka   Oybin   Štěpánka I.   Štěpánka II.   U borovice   Bramberk   Slovanka   Heřmanická Vokurka   Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě   Maják Járy Cimrmana   Jedlová   Nisanka   Můstek K70 v Lomnici nad Popelkou   Vyskeřská kaplička   Grabštejn   Rozhledna Smrk   Vodojem zámku Sychrov   Věž frýdlantské radnice   Rozhledna restaurace a hotelu Petřín   Věž hradu a zámku Frýdlant
Zdroj: odkazy na webové stránky genusplus.cz

 

Bohemiaorientalis - průvodce krajinou a přírodou

Krajina a příroda
U Polské brány   Přírodní  rezervace Zbytka   O Březince   Les Halín   Křivatce z ještěrčího ráje   U Žídků   Nad závodištěm   Odkaliště Jívka   Na Boru aneb o polské Šumavě   Do lesa na houby   Ztracené údolí   Kovářova rokle  Sklenářovice  U Malé Čermné   V Pekle   U Skalní brány   Na Hejšovině   Sibiř střední Evropy   Východočeská savana   Motýli v krajině Stolových hor   Ležické skalky   Hledání stezky   Hora smrti   Krkonoše velehorské   Na Čapím vrchu  Na Prostřední hoře   Broumovské stěny z Hejšoviny   Krkonoše jezerní   O kulturní stepi   Na Hejšovině 2   Na Rýchorách   V Trpasličí rokli   Mádrovo pole   Panský vrch   Přes Orlické hory   V Javořích horách   Sedloňovský vrch   Blueberry Hill   V Roklích   Na Rogowci   Chrámové stěny   Na Bukačce   U Jitřenky   Na Sibiři   Okolo Waligóry   Rokliny z Polické kotliny   Na Sněžníku   Chvála primární smrčiny   Skalniak, nejvyšší bod Boru   Josefovský cvičák   Svátek třešní
Zdroj: odkazy na webové stránky bohemiaorientalis.cz; Autor webu Jan Ježek

Genius loci - památky aneb "duch místa"
Krása starých cest   Kamenné kříže   Broumovská skupina kostelů   Broumovský klasicistní statek   Třípanský kámen   Na Libinách   Na pravěkém hradišti   Dřevěný kostel v Broumově   Roubený kostelík ve Slavoňově   Židovský hřbitov ve Velké Bukovině   Na Dobeníně   Na Zbořeňáku   Kostel v Stroužném   Poutní kostel Panny Marie Bolestné na Homoli   Hvězda   Garinus a Onufrius - Hospital v Kuksu a nedaleký Betlém   Východočeské Lurdy   Zapomenutý kousek baroka   Cesta do Vambeřic   Křížový vrch   Levínský viadukt   Potštejn   Dolní Ratno   Vambeřice   U továrníka Wolfa   Mariánský sad   U svatého Václava   Zebín   Češovské valy   Chotěborky   Píčův statek   Kostel svatého Ducha u Dobrušky   Zapomenuté renesanční kostely v Podkrkonoší   V Lanžově   U Gotické branky   Hampelův sloup   Kostel svatého Bartoloměje v Kočí   Záboř   Za šlépějí Bohorodičky   Židovský hřbitov ve Skalce   Ostrov svatého Jana   Dřevěné kostelíky Gór Kamiennych   Kříže nad Radkovem
Zdroj: odkazy na webové stránky bohemiaorientalis.cz; Autor webu Jan Ježek

Flóra České republiky
Zvonek český   Podkovka chocholatá   Tajemná orchidej hlízovec Loeselův   O jeřábu sudetském  
O hořečcích modrých jako nebe   O glaciálních reliktech   Kozinec písečný aneb Pozdrav z ruské stepi   Zvonovec liliolistý   O našich orchidejích   Orchideje na letišti   Střevíčník pantoflíček   Zimozelen okoličnatý   Sklenobýl bezlistý   Hlaváček jarní   Lilie cibulkonosná - krasavice z hor   Krkonošské jestřábníky   O našich masožravkách   Tolije a zábělník - bílá a červená   Bledulová pole   Jaro v lužním lese  

Zdroj: odkazy na webové stránky bohemiaorientalis.cz; Autor webu Jan Ježek

Fauna České republiky
Na křídlech vážky   Zlíčský rybník jako ráj jižních vážek   O modráscích rodu Maculinea   Statečné babočky   Hnědásek osikový vymírá v přímém přenosu   O žábách na ústupu   Na křídlech motýlů 1   Na křídlech motýlů 2   Přistěhovalci z jihu   Černé jezírko a vážky ze Sibiře   Na křídlech motýlů 3   Na křídlech motýlů 4   Dva frajeři z lesa   Skokan ostronosý neboli Žába na modro   Žabí rozcvička   Zlatý voči   Nejvzácnější žába   O motýlích metapopulacích   Výpravy za jasoněm   Rekviem za české motýly   Tesařík pižmový   Ohniváčci   Na návštěvě u Oriona   Všechny barvy léta   Ropucha zelená - Bufo viridis   Na křídlech motýlů 5   Okáči rodu Erebia   Hnědásci   Jarní motýli   Motýlice   Dragonfly   Modrásek Icarus   Nejasná zpráva o konci motýlů u Náchoda   O severských lesklicích   Barvoměnka duhová   Miláček sysel   Čápi z Veselic
Zdroj: odkazy na webové stránky bohemiaorientalis.cz; Autor webu Jan Ježek

 

Stránky zahrádkářů - Rady do zahrady

Rady do zahrady - ČZS - ZO Průhon Zahrádkář Jerome
Zahrádky - Království naše Český zahrádkářský svaz - ZO č. 55
Základní organizace ČZS - Velké Březno Vítov Moja záhradka
Zabiják rostlin a stromů je zřejmě v ČR! Nařízení ÚKZÚZ - Xylella fastidiosa